Podniky, které uspějí se svými výrobky na zahraničních trzích, mají vyšší produktivitu práce, rychleji inovují a lépe využívají manažerské metody řízení. Přispívají ke zvyšování bohatství země, vytvářejí nové pracovní příležitosti. Rozumný stát by si je měl hýčkat. Za peníze, které odvádějí do státní kasy, by podnikům měly státní instituce poskytovat služby, které usnadňují vstup i jejich působení na zahraničních trzích.
Účinná proexportní politika musí mít ambici zvyšovat konkurenceschopnost domácích firem a prosazovat obchodně-ekonomické zájmy země v zahraničí. Nesmí být neutrální, zaměřená jen na vytváření příznivého makroekonomického a obchodně politického rámce. Měla by se přiblížit tomu, co exportéři znají pod pojmem aktivní a dravá obchodní politika. Není ostatně náhodou, že v terminologii EU se namísto podpora vývozu vžilo označení podpora konkurenceschopnosti.
Jsme součástí EU. Je logické, aby proexportní politika vycházela hlavně z úspěšných modelů podpory konkurenceschopnosti v zemích unie. Úspěšné modely profitují především z asistence firmám přímo v zahraničí, z cílené propagace země a oborů a z aktivní práce lidí vysílaných státem ve prospěch podniků.
Služby v zahraničí poskytované státem musí být zaměřené na klíčové, prioritní skupiny zemí, ve kterých můžeme dosáhnout ekonomických výsledků a měřitelných efektů. Zastoupení státu mají opodstatnění jen v zemích, kde existují šance toho dosáhnout. Měřitelné efekty budeme především vztahovat k firmám, které využily naše služby. Bude nás zajímat hlavně hodnocení jejich spokojenosti s tím, jak jim sloužíme.
Je přitom důležité nezaměňovat cíle a prostředky. Obrazně řečeno, nestačí "otevírat dveře" a organizovat oficiální účasti, ale musíme se starat o to, kdo za těmi dveřmi je a jaké jsou výsledky jednání.
Jde o to, vytvořit profesionální aparát schopných expertů, kteří budou prosazovat zájmy Česka v orgánech EU a v zemích, kde máme silné ekonomické zájmy. Diplomaté musí sloužit podnikatelské sféře. To předpokládá, že obchodně-ekonomičtí pracovníci budou znalosti vývozně slibných oborů využívat pro aktivní proexportní politiku.
Agentura CzechTrade by se měla zaměřit především na rozvoj vzdělávání a poradenství pro exportéry v České republice a asistenci firmám v zahraničí. Nejde přitom o to, aby každá minuta času pro klienta byla fakturována, ale aby se služby CzechTrade v zahraničí posunuly od ověřování zájmu o české výrobky ke sjednávání schůzek a zajišťování podkladů pro jednání. Další cestou je zasílání ověřených příležitostí k cílenému oslovení českých firem a příprava jejich obchodních jednání.
Zvláštní pozornost, čas a odbornou pomoc potřebují firmy při svém vstupu na nové trhy. Ministerstvo průmyslu a obchodu kromě jiných aktivit připravuje využívání soft-loans (tzv. měkkých úvěrů) k podpoře projektů našich podniků na zahraničních trzích. Je třeba využití času poměřovat efektem. Tomu je nutné přizpůsobit styl práce lidí, kteří za stát působí v zahraničí, to znamená přejít ze vztahu "úředník - úředník" na vztah "expert - klient".
Samozřejmým předpokladem při rozvíjení proexportní politiky je nutnost respektovat mezinárodní pravidla a závazky. Mezinárodní pravidla omezují i pravidla na ochranu domácího trhu a hlídají volnou soutěž. V tomto směru se pro naše podniky nic nezměnilo ani po vstupu do EU. Rozšiřují se však jejich možnosti při působení směrem do zahraničí. Záleží na nás, jak je dokážeme využít.
Hrubý domácí produkt celé České republiky není vyšší než obrat středně velké nadnárodní firmy. To pro nás znamená, že musíme umět táhnout v zahraničí za jeden provaz - za naše národní obchodní a ekonomické zájmy.
Autor je náměstkem ministra průmyslu a obchodu
