Proč je důležitá flexibilita trhu práce a jak to konkrétně pomáhá?

Podnikatelé žijí v nestabilním prostředí. Jestliže je trh práce v dobré kondici, podnikatelé mohou reagovat na změny, které je potkávají a budou více investovat. Investice jsou vždy spojeny s nejistotou ohledně budoucích výnosů, ale pokud podnikatel ví, že vždy najde ty správné pracovníky, bude investici spíše realizovat. Potřebuje volnost. Najímá zaměstnance, které potřebuje a propouští ty nadbytečné. Nezaměstnaní zase snadněji nacházejí práci a zůstávají v kontaktu s trhem práce. Dochází k větší rotaci zaměstnanců, a ti získávají větší zkušenosti, což jim pomůže snadněji dostat práci v budoucnu.

Pokud pomineme téměř dvojnásobnou výši, nezaměstnanost na kontinentální Evropě se odlišuje ještě něčím?

Především zastoupením tzv. dlouhodobě nezaměstnaných. Nižší flexibilita přináší i vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou bohužel dále vytlačováni z trhu práce. Velké Británii se podařilo, že jsou méně diskriminovány skupiny lidí, kteří se jinak hůře uplatňují na trhu práce - mladí absolventi, lidé v předdůchodovém věku nebo ženy s dětmi.

Kde začít? Měl by se snížit vliv odborů?

To by bylo příliš zjednodušující. Úřady práce by se měly především zaměřit na kvalitativní spojování nabídky a poptávky po práci. Pracovníci se musejí naučit také reagovat na změny a systematicky si zvyšovat kvalifikaci. Zaměstnavatelé by měli být motivováni - například pomocí daňových pobídek - aby školili a vzdělávali své zaměstnance. Tím, kdo bude určovat zaměření doškolování, by měl být zaměstnavatel, který zná situaci ve firmě a ví, v jakém oboru se má pracovník přeškolit.

Měl by se na těchto vzdělávacích programech finančně podílet stát?

Stát by neměl příliš zasahovat, spíše vytvořit dostatečné podmínky pro další kvalifikaci. Maximálně by mohl zaměstnanci přispívat na část ušlého platu, kdy nemůže být v zaměstnání a je zpět ve škole. Státu to vyjde poměrně levně, jelikož zároveň ušetří za dávky v nezaměstnanosti, protože pracovníci budou schopni lépe se uplatnit na trhu práce.

Zlepší situaci větší zapojení místní samosprávy?

Myslím, že význam místních vlád v boji s nezaměstnaností má smysl ve velkých státech, jako je Francie a Německo. Nikoli v Česku, které je velmi centralizovanou ekonomikou. Dokonce i ve Velké Británii, která je velkou ekonomikou, je význam místních samospráv malý.

Tranzitivní ekonomiky mají problém s uzavíráním neefektivních průmyslových odvětví. Jaká by měla být role vlády při těchto změnách?

Vláda by do tohoto procesu neměla zasahovat. Udržovat přežitá odvětví při životě je velmi drahé. Stará průmyslová odvětví jsou obvykle nahrazována novými, obvykle službami, které jsou ziskovější. Původní průmysl se přesouvá do zemí s levnější pracovní silou nebo zcela zmizí. Vláda v tomto případě může trvat na přeškolování pracovníků původním zaměstnavatelem a umožnit lidem snadnější přesun do oblastí, kde se mohou uplatnit.

Stále více se projevují problémy minorit a jejich zapojení do společnosti. Migrace lidí zintenzivňuje a mnoho států nemá jasno, jak je zapojit do trhu práce.

Role státu by opět měla být motivující. Měl by zajistit, aby trh vytvořil dostatečný počet pracovních míst pro méně kvalifikované s nízkou mzdou. Firmy jsou ochotny většinou zaměstnat menšiny pouze za nižší mzdu.

Trh práce bývá spojován s novou měnou eurem. Je role trhu práce odlišná v měnové unii a mimo ni?

Nemyslím, že měnová unie může fungovat pouze s flexibilním trhem práce. Ale evropské země potřebují dobře fungující trh práce bez ohledu na členství v Evropské měnové unii, jenže nyní se o něm pouze více mluví. Měnová unie samozřejmě více odkryla špatné fungování trhů práce. Úrokové sazby předtím mohly působit jako stabilizátor při cyklickém vývoji. Nyní je členské státy nemohou samostatně používat jako nástroj hospodářské politiky.

Tlak na trh práce se vytváří ze všech stran. Přicházejí i konkurenti z východní Asie a zvyšuje se tlak na konkurenceschopnost Evropy jako celek. Proto by se reformy trhů práce neměly vázat na členství v Evropské měnové unii. Ta v tomto případě hraje až druhořadou roli.