Za dvacet pět let bude v Evropské unii schopno pracovat o 20 miliónů lidí méně než dnes. V důsledku toho výrazně poklesne výkonnost evropského hospodářství a unie tak nesplní cíl, který si předsevzala: stát se nejsilnější ekonomikou světa.
Minimálně jeden způsob, jak negativním demografickým, a tím i ekonomickým změnám předejít, ale podle Evropské komise existuje. Je jím otevření pracovního trhu přistěhovalcům ze zemí mimo EU. Tedy podobná cesta, jakou se vydal největší konkurent Evropy - Spojené státy americké.
Jak přesně bude evropský boj s úbytkem práceschopného obyvatelstva vypadat, se zatím neví. Debata, v níž proti sobě stojí jednotlivé národní státy, odbory i nevládní organizace, ale v Bruselu už začala. Komise dokonce představila první náčrt, jak by mohl systém - který v lecčems připomíná rozdávání amerických "zelených karet" - za pár let fungovat.
Lidí, které lze považovat za ekonomické přistěhovalce ze třetích zemí, je dnes v unii asi pět miliónů. "Vycházíme z toho, že ekonomická imigrace bude pokračovat i v budoucnu. Jde o to, jak Evropská unie tento fakt zapracuje do své hospodářské politiky," říká člen komise Vladimír Špidla.
Spolu s italským eurokomisařem Frankem Franttinim má právě Špidla připravit strategii zaměstnanosti v EU. Tedy základní pravidla, jimiž se bude vydávání jakýchsi dlouhodobých pracovních víz cizincům řídit.

Americký vzor
I když se diskuse o zaměstnávání cizinců může táhnout ještě několik let, Franttini tvrdí, že první překážku už pětadvacítka překonala. Její obyvatelé si podle něj uvědomili, že je přistěhovalci o jejich práci neokradou.
"Většina lidí už ví, že imigranti berou horší práci," vysvětlil italský komisař. "Jde ale o to, aby přišli i ti, kteří budou v unii podnikat a uplatní se v oborech, které kladou vysoké nároky na vzdělání," dodal. "Právě takové lidi potřebujeme. Budeme o ně však muset soupeřit s dalšími oblastmi světa."
Jednou ze zemí, s níž se bude bude Evropa o kvalifikované pracovníky přetahovat, zůstanou Spojené státy.
Pro unii by mohlo v budoucnu mluvit třeba to, že získat v USA zelenou kartu, tedy povolení k trvalému pobytu, je poměrně složité. Lidem, kteří se tam ucházejí o zaměstnání, jich americké úřady ročně vydávají jen zhruba 140 tisíc. Hranici USA jich přitom překročí asi milión.
Některé evropské státy navíc mají se zelenými kartami vlastní zkušenosti.
Vzdělané imigranty ze zemí mimo EU zvýhodňují například Británie, Nizozemsko nebo Německo. Do země zvou hlavně počítačové experty. Jen z Česka se jich v některém z německých měst do loňského října zabydlelo skoro pět set.
Zavedení evropských zelených karet by se zřejmě nebránila ani Praha. "Myslím, že by to nebyl špatný krok," říká například náměstek ministra práce a sociálních věcí Čestmír Sajda.
"Za úvahu ten návrh určitě stojí," tvrdí i vedoucí české mise Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková. "Vadí mi, že se z Evropy stává pevnost. Všichni přitom víme, že volná pracovní místa tady jsou a cizinci je mohou bez problémů obsadit."
Přesto má iniciativa, kterou před týdnem odstartovala Evropská komise, i řadu kritiků.

Afrika je proti
Záměr Bruselu se nelíbí řadě afrických států. Už teď unii i USA vytýkají, že drancují jejich intelektuální elity. "Jihoafrická republika, kde je druhým jazykem angličtina, čelí ohromnému odlivu mozků," postěžoval si BBC tamní ministr školství Kader Asmal. "Ztrácíme tak svou konkurenceschopnost."
Třeba Meziuniverzitní rada pro východní Afriku se sídlem v Nairobi upozornila, že jen v roce 2003 odešlo do západních zemí kolem deseti tisíc vědců. "Nejhorší je odliv pracovní síly z podnikatelského sektoru, který tak nemá dost kvalifikovaných lidí pro svůj rozvoj," tvrdí její odborníci.
Brání se ale i některé vlády stávající EU. Německo například trvá na tom, že chce o přistěhovalcích směřujících na jeho pracovní trh i nadále rozhodovat samo.
Pokud se unie dohodne na vydávání zelených karet pro kvalifikované pracovníky ze třetích států, hodlá jim zajistit stejná občanská práva, jaká mají její občané. To by však mohlo "odliv mozků" z chudých zemí ještě urychlit.
Konkrétní legislativu, která problém upraví, chce Evropská komise předložit do konce roku.