Juncker připravuje ekonomický plán pro EU

/Od našeho zpravodaje/
Nová pravidla pro státní pomoc, přesměrování investic na vědu a výzkum a maximální tlak na vytvoření dobrých podmínek k podnikání. Takový je plán lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera, který chce předložit za necelé dva týdny na summitu Evropské unie v Bruselu.
Ekonomická doktrína počítá s úkolováním členských států z hlediska modernizace ekonomiky a s tříletými cykly, během nichž se budou vždy znovu definovat unijní priority. Návrh jde za rámec reformy lisabonské agendy připravené Evropskou komisí. Plán, s nímž se HN mohly seznámit, má více tlačit na vlády, aby podpořily ekonomiku založenou na znalostech, službách a inovacích.
"Zatím čekáme, co z lucemburského programu vzejde," uvedl vicepremiér Martin Jahn. "Souhlasíme, že by se lisabonský proces měl víc koordinovat. Nesmí to ale znamenat vytváření další byrokracie či poškozování české ekonomiky," upozornil místopředseda vlády pro ekonomiku.
"Existuje široká podpora, že modernizaci evropské ekonomiky je nutné hnát kupředu na unijní i národní úrovni," řekl nejmenovaný lucemburský diplomatický zdroj. "Naše vláda si myslí, že lisabonský proces musí být vodítkem pro každou vládu při vytváření její hospodářské politiky."

Šest miliónů nových míst

Co konkrétně Juncker připravuje? V dubnu by měl odstartovat tříletý program založený na revizi lisabonské agendy, jak ji zhotovil tým předsedy komise José Barrosa. Důraz bude kladen na vytváření pracovních míst v progresívních oborech, liberalizaci služeb a podporu podnikání. Cílem je šest miliónů nových pracovních míst do roku 2008 a průměrný růst HDP v Evropské unii ve výši tří procent.
Do letošního podzimu si každá země zvolí koordinátora pro unijní ekonomickou reformu a připraví svůj národní program. Ten by měl vzít v úvahu všechna specifika každé členské země unie: nezaměstnanost, podíl průmyslu a zemědělství nebo přístup na vzdálené trhy. Národní ekonomický program by se každý rok vyhodnocoval. Po třech letech by si celá unie vystavila vysvědčení za plnění lisabonské agendy.
Nejkontroverznější částí lucemburského programu je požadavek na reformy v oblasti státní pomoci a přesměrování peněz z unijních fondů na vědu, výzkum a podporu podnikání. Kdyby se totiž EU dohodla na nízkém rozpočtu, muselo by se sáhnout na financování chudých regionů.
"Pokud by byl tlak na změnu pravidel v regionální pomoci, naše pozice je jasná: nikdy nebudeme souhlasit s ničím, co by bylo pro českou ekonomiku nevýhodné," zdůraznil Martin Jahn. "Podpoříme ale každou iniciativu, která povede k většímu růstu."
Ředitel Centra pro evropskou reformu Charles Grant soudí, že silný tlak na zrychlení růstu a zaměstnanost je u členských zemí znatelný, v konkrétních oblastech ale selhává. "Obrat v liberalizaci služeb ukazuje, že slova se v činy nemění snadno. Je cítit rozpor mezi evropskou pravicí a levicí v naplňování lisabonského procesu."

Reforma zajistí peníze

Evropská komise se před dvěma týdny rozhodla revidovat návrh na rozsáhlou liberalizaci služeb kvůli námitkám Německa, Francie a socialistů v Evropském parlamentu. Pro podnikání ve službách tak některé bariéry zůstanou. Podobně negativně se staví bohaté státy k reformě regionální pomoci, pokud by to znamenalo méně peněz pro jejich chudší kraje.
"Jestli ale unie reformu neudělá, jen těžko najde peníze na podporu vědy a inovací," upozorňuje Grant.

Jak chce Juncker nastartovat lisabonský proces

Do podzimu by měly vzniknout národní programy na základě unijních cílů.
Unijním cílem má být průměrný růst 3 procenta HDP a 6 miliónů nových pracovních míst do roku 2008.
Cíle se dá podle Lucemburska dosáhnout jen přesměrováním unijních peněz na inovace, vědu a reformou státní i unijní regionální pomoci.
Národní programy se budou každý rok vyhodnocovat.
Po třech letech (jaro 2008) se zhodnotí celý unijní program a připraví se konkrétní plán na další tři roky.

Související