Bohužel se v těchto úvahách nevyskytuje slůvko "za stejnou práci" nebo "na stejném pracovním místě". Tím je ale celá argumentace na vodě.

Muži volí náročnější práci
Osobně neznám ze svého okolí žádný takový případ diskriminace. Vždyť poslanec má stejný plat jako poslankyně, učitelka jako učitel, doktorka jako doktor, řidička autobusu jako řidič a tak dále.
Proto nemůže jít o diskriminaci, jak je nám podsouváno, ale o důsledek toho, že muži si v průměru volí náročnější, a tedy lépe placená povolání. A nebo podávají v práci vyšší výkony.

Příklad dvou ševců
Články tohoto typu zaměňují rovnost šancí s rovností ve výsledku. Ženy mají stejné šance k tomu, aby podaly pracovní výkon jako muži. Výsledky jsou ale různé. Podle toho vypadá i odměna. Nemá žádný smysl prohlásit například o ševci, který vyrobí tři páry bot, že je diskriminován oproti ševci, který vyrobí čtyři páry bot. Je to prostě takový výsledek práce.
Existuje i ekonomický argument vyvracející diskriminaci. Kdyby skutečně braly ženy za stejnou práci méně než muži, nastalo by logicky masové propouštění mužů a přijímání žen.

Mzdová mezera neexistuje
Takové jednání by totiž zvýšilo zisky podnikatelů. To se však evidentně neděje. Tedy tzv. mzdová mezera neexistuje. Uvedený ekonomický argument nebyl dosud vyvrácen, písnička o diskriminaci je přesto stále omílána.
Vladimír Špidla by měl vysvětlit, co znamená v jeho pojetí "úplná rovnost". Znamená to, že každý má rovnou šanci se věnovat třeba ševcovství a vyrobit a dodat na trh tolik, kolik zvládne? Taková rovnost už ale existuje.
Nebo to znamená, že různě produktivní ševci mají dostat stejnou (rovnou) mzdu? Už Fréderic Bastiat odhalil, k čemu by to vedlo. Konkurenci v tom, kdo vyrobí více bot, by nahradila daleko strašnější konkurence. Totiž soutěž v tom, kdo bude za stejnou mzdu méně pracovat.
Nebo to znamená, že musí být stejně horníků jako hornic (omlouvám se za tento výraz), stejně vychovatelů v mateřské škole jako vychovatelek, aby se "vyrovnalo" nestejné zastoupení v různě placených profesích? To by evidentně narušilo svobodnou volbu povolání.
Nebo má být plat vychovatelky stejný jako plat horníka? I to je nesmysl. Plat horníka odráží námahu a riziko a musí být tak vysoký, aby byl vůbec někdo ochoten tuto práci podstoupit.

Základem je nefňukat
Existuje mnoho příkladů "pracovně" úspěšných žen, za všechny jmenujme spisovatelku Rowlingovou a bývalou britskou předsedkyni Thatcherovou. Ty ovšem nefňukaly a nabídly lidstvu něco, co bylo pro ostatní přínosem.

Autor je vedoucím katedry ekonomie na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem