Premiér Stanislav Gross (ČSSD) dnes oznámil, že jeho vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Zároveň vyzval prezidenta Václava Klause, aby podle jeho návrhů urychleně obměnil vládu. Gross novinářům řekl, že kabinet bude plnit svůj program a nebude dělat personální ani programové ústupky komunistům.

Vicepremiér Martin Jahn krátce před Grossovým oznámením prohlásil, že zůstane v rekonstruované vládě jen tehdy, pokud kabinet požádá o důvěru. Hlasování o důvěře požaduje také prezident Václav Klaus a některé strany, hlavně lidovci. Klaus v pátek řekl, že nepřijme demisi lidoveckých ministrů a nejmenuje jejich nástupce dříve, než Gross veřejně slíbí, že s rekonstruovanou vládou předstoupí před parlament a požádá o důvěru.

Rozložení politických sil v parlamentu ukazuje, že stejně jako při pátečním hlasování o nedůvěře rozhodne i tentokrát o osudu vlády především postoj 41 opozičních komunistů. Oslabený Grossův kabinet však už nemá ve sněmovně nadpoloviční většinu hlasů.

K žádosti o vyslovení důvěry Grosse a vládu nic nezavazovalo, jde o politické rozhodnutí, k němuž se vlády obvykle uchylují ve chvíli, kdy si potřebují ověřit svou sílu. Například předchozí vláda Vladimíra Špidly požádala parlament o důvěru, když koalice prohrála boj o obsazení křesla prezidenta.

Sněmovna vysloví vládě důvěru tehdy, když kabinet podpoří nadpoloviční většina hlasujících poslanců. Záleží proto vždy na tom, kolik poslanců se hlasování účastní. To umožňuje různé taktizování a politické obchody.

Kdyby zůstala vláda ČSSD a US-DEU, opírala by se ve sněmovně o 80 hlasů z celkem 200. Její odpůrci, tedy ODS, KDU-ČSL a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík, by jich dali dohromady 79. Kdyby všech 41 poslanců KSČM opustilo při hlasování jednací sál, poměr sil mezi vládou a opozicí by byl 80 ku 79 a vláda by důvěru získala. Dostala by ji i tehdy, kdyby se KSČM účastnila hlasování a podpořila kabinet. Když by se ale hlasování zdržela, nebo byla proti důvěře, vláda by ji nezískala.
Jiné by to bylo v případě, že by US-DEU vládu opustila a kabinet by se opíral jen o 70 poslanců ČSSD. Proti by stálo 89 hlasů ODS, KDU-ČSL, US-DEU a Vrbíka. Tady by neúčast komunistů při hlasování nic nevyřešila - i kdyby se hlasování neúčastnili, poměr sil mezi vládním táborem a opozicí by byl 70 ku 89. Převahu opozice by ještě umocnilo, kdyby se k ní komunisté přidali. Vláda by v této situaci získala důvěru jen tehdy, kdyby poslanci KSČM hlasovali spolu s ČSSD, čímž by dohromady měli 111 hlasů proti 89 opozičním.

Související