Jsou-li čas i prostor relativní, proč by nemohla být relativní i sama teorie relativity? Takto uvažují vědci už sto let od chvíle, kdy v roce 1905 zveřejnil mladý a tehdy neznámý Albert Einstein zásadní vědecký objev dvacátého století, týkající se stálé rychlosti světla a nového vztahu mezi rychlostí, časem, prostorem a hmotou.

Poslední pokus o zpochybnění stálé rychlosti světla přichází paradoxně z konference v britském Warwicku, která je věnována století Einsteinových objevů. Na tamním vědeckém sezení naznačil Michael Murphy z Astronomického ústavu Cambridgeské univerzity, že rychlost světla byla kdysi vyšší než dnes. Kdyby to byla pravda, Einsteinova teorie by rázem padla.

"Tvrdíme, že se děje něco zvláštního. Poznatky naznačují, že existuje mnohem fundamentálnější teorie způsobu, jak reagují navzájem světlo a hmota, a že speciální teorie relativity je v základě chybná," citoval list Guardian Murphyho.
Podle Murphyho se speciální teorie relativity jen vysoce blíží skutečnosti, ale přesto jí schází pověstný kousek k dokonalosti. "A tenhle kousek může být branou k celému novému vesmíru a k novému souhrnu základních fyzikálních zákonů," dodal.

Murphyho tým nezměřil změnu v rychlosti světla přímo, nýbrž ji vyvodil z analýzy mihotavého světelného záření, které vysílají z obrovských vzdáleností a také z hlubin času objekty zvané kvasary. Jejich světlo cestuje k Zemi miliardy let a astronomové mohou odvozovat z jeho stáří, jak fungovaly základní zákony vesmíru v ranných fázích jeho vývoje.

Pozorování z Keckova dalekohledu na Havajských ostrovech podle Murphyho naznačují, že způsob, jímž jsou některé vlnové délky světla pohlcovány, se dobou měnil. Je-li to byla pravda, znamená to, že hodnota elektromagnetické síly, která drží pohromadě atomy, zakolísala od vzniku vesmíru před třinácti až čtrnácti miliardami let o 0,001 procenta.

Na neměnné síle této hodnoty závisí stálá rychlost světla, ale pokud se tato hodnota posune jakýmkoli směrem, pak se mohou měnit i jiné vesmírné parametry. Kdyby se světlo pohybovalo v počátcích vesmíru rychleji než nyní, museli by fyzikové znovu promyslet nejzákladnější teorie, včetně Einsteinovy speciální teorie relativity.

Murphyho závěry se zakládají na práci z roku 2001, kterou uskutečnil v roce 2001 spolu s Johnem Webbem na Univerzitě Nového Jižního Walesu v australském Sydney. Další astronomové Murphyho poznatky zpochybnili a jejich loňské prověřování jinými dalekohledy neukázalo, že by k nějakým výkyvům v rychlosti světla docházelo nyní či v daleké minulosti.

Související