Studentům se otevírá svět, ale ne zadarmo

"Do evropských zemí jsme studenty posílali i před vstupem do unie, ale paradoxně fakt, že jsme nyní členskou zemí, zlepšil možnosti kontaktů s vědci v USA a Kanadě. Tam totiž mají také programy spolupráce s Evropou, do kterých se snáze zapojíme," říká děkan Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Libor Grubhoffer.

Za angličtinu se platí

Právě nyní připravuje Jihočeská univerzita společně s Keplerovou univerzitou v rakouském Linci společný výukový program biologické chemie. "V Linci mají skvělé chemické obory, ale chybí jim biologie. A tu umíme zase my. Spojení obou disciplín je v současné vědě velice slibné, takže tato přeshraniční spolupráce se nám zdá všestranně výhodná. A chceme na ni získat peníze z fondů Evropské unie," popisuje profesor Grubhoffer.
Výuka by probíhala v jazyce světové vědy, v angličtině. A v tom se rýsuje zádrhel. "Když je výuka akreditována v cizím jazyce, musí se za ni ze zákona platit školné," popisuje děkan Grubhoffer. "Pro Rakušany to není problém, na placení školného jsou zvyklí. Ale my teď hledáme, kde bychom sehnali nějaká stipendia pro české studenty."

Snadněji na stáže

Z Jihočeské univerzity ročně odjíždí na evropské školy asi 160 studentů a šedesát učitelů. Z druhé strany je zájem podstatně nižší; zahraniční studenty i učitele přijíždějící ročně do Budějovic lze spočítat na prstech na rukou. Na čtyři měsíce takto vyměnila Budějovice za univerzitu ve skotském Glasgow Pavlína Šorfová, která letos skládá státní zkoušky.
"Stáž jsem získala díky programu Evropské unie Socrates. Možná bych si stipendium na nějaké zahraniční univerzitě našla i sama, ale bylo by to obtížnější," zamýšlí se. V glasgowské laboratoři se zabývala výzkumem genů baktérie Streptococcus pneumoniae, která způsobuje zánět mozkových blan, plic i další choroby.
Evropská unie dává studentům stipendium 150 eur na měsíc, dalších 300 eur přidávalo české ministerstvo školství. "Slyšela jsem, že třeba na Španělsko to stačí, ale Británie je dražší, zaplatila jsem z toho jenom nejlevnější kolej. Jinak jsem žila za své. Čas na brigádu jsem neměla. Ale ten pobyt mi dal hodně. Doktorát bych chtěla dělat v zahraničí," svěřuje se Pavlína Šorfová.
Nyní se stipendium z českého ministerstva školství snížilo na 100 až 150 eur měsíčně. "Studenti prostě musí počítat s tím, že si na studium v zahraničí připlatí. Je to nakonec investice do jejich vlastní budoucnosti," shrnuje profesor Grubhoffer.

Zlepšete si svoji školu

Členství v EU může ovlivnit nejen vysoké, ale i střední a základní školy. "Teď vyhodnocujeme čtyři stovky projektů vylepšení výuky, které pro sebe navrhly jednotlivé školy. Když uspějí, dostanou na ně finanční prostředky z evropských fondů," uvádí Barbora Hošková z ministerstva školství.
Od září už běží v mimopražských základních školách projekt Hodina. Jeho podstatou je, že školy si přidávají hodinu týdně, kterou platí unie. Má být věnována vylepšení klíčových dovedností. "Většinou to je hodina cizích jazyků nebo práce s počítačem," říká Barbora Hošková.
Některé školy sem ovšem zařadily předměty jako "praktické cvičení z matematiky" či "praktické cvičení z českého jazyka". Hlavního města se projekt netýká, protože Praha je relativně bohatým regionem, na který se tato finanční podpora nevztahuje.
V pátek v seriálu HN: Unie a maďarská pálenka Zítra: Rok v přírodě

Související