Na závěr týdne čekají mnozí manažeři. Senát má totiž ve čtvrtek hlasovat o novele, podle které by firmy jmenovitě nemusely zveřejňovat výši platů a dalších odměn svých vedoucích pracovníků.
Senátoři se změkčením zákona souhlasí, jinou věcí je, zda úprava nabude včas účinnosti: zda ji okamžitě podepíše prezident republiky a jestli přes víkend vyjde ve Sbírce zákonů. Pokud se tak do konce dubna nestane, tak by na loňské platy manažerů - poprvé a prozatím i naposledy - mělo být vidět. Dožívající zákon totiž firmám, s jejichž cennými papíry se veřejně obchoduje, přikazuje tyto údaje právě do konce měsíce poslat Komisi pro cenné papíry (KCP).
Většina společností vyčkává, jak to s novelou nakonec dopadne. "Vždy jsme zveřejňovali souhrnnou zprávu o platech, každý si přece toto číslo může vydělit počtem našich manažerů. Ale uvádět konkrétní jména a platy se nám nechce," říká ekonomická ředitelka firmy Atos Náchod Vítězslava Nyčová. A zveřejňování jen souhrnných platů, například za celou dozorčí radu či za představenstvo, má podle projednávané novely stačit.

Záleží na prezidentovi
"V Senátu změnu ve čtvrtek asi určitě schválíme, jinou věcí bude, zda skutečně pan prezident bude na Pražském hradě čekat s namočeným perem. Ale stihnout se to dá," říká místopředseda horní parlamentní komory za US-DEU Edvard Outrata. Diví se, proč senátoři za ODS, protože právě občanská demokracie novelu o dalším utajení manažerských platů prosazuje, nepřišli se žádostí o dřívější termín schůze. Ten již v současnosti měnit nejde.
Bez ohledu na to zůstává poslanec ODS Pavel Suchánek přesvědčen, že novela, kterou navrhl a už před měsícem v Poslanecké sněmovně prosadil, bude na světě včas. A doufá ve vstřícný postoj prezidenta Václava Klause.
"Samozřejmě není nejlepší obírat prezidenta o čas, který má na posouzení zákona. Ústava mu dává 14 dnů. Ale už dříve několikrát postupoval rychle. V případech, kdy k tomu byly závažné důvody a kdy ho o to požádal předseda Poslanecké sněmovny," říká prezidentův tajemník Ladislav Jakl. Senátem schválený zákon totiž znovu jde nejdříve do sněmovny a teprve odtud ho s průvodním dopisem posílají prezidentovi k podpisu.
Šéf Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) váhá, zda se v této věci má angažovat. "Nejsem rozhodnut, ale myslím, že taková žádost vůči prezidentovi je na místě spíše ve chvíli, když například hrozí nějaké vážné škody," soudí.
Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Ministerstva vnitra, připouští, že lidé z oddělení sbírky zákonů i z ministerské tiskárny mohou pracovat o víkendu. "Ale za posledních patnáct let si tu nikdo na nic podobného nepamatuje," podotýká.
Pro firmy trochu hraje skutečnost, že 30. duben, tedy termín, do nějž by informace o platech měly KCP poslat, vychází na sobotu. A pak je podle správního řádu možné údaje elektronicky posílat ještě i celé pondělí.

Symbolické sankce
A pokud se novela opozdí? Podle Suchánka by pak KCP měla vůči firmám, které jmenovité údaje nepošlou, postupovat mírně. Při vědomí, že změna stejně přijde v následujících dnech. Tvrdí také, že mezi komisí a váhajícími společnostmi již delší dobu běží neoficiální jednání na toto téma. Tisková mluvčí KCP Ivana Sedláčková takové konzultace popírá, přesto se v kuloárech hovoří například o tom, že by komise měla ostřeji postupovat proti těm, kdo mají kotovány akcie, a naopak benevolentněji vůči firmám, které jsou evidovány jen kvůli dluhopisům. Tak či onak by postihy zůstaly symbolické. Firmy navíc počítají s možností, že kdyby novela nakonec neprošla, jmenovité informace předloží dodatečně.

Jde o zásah do soukromí?
Nikdo rovněž moc nevěří, že by společnosti za prohřešky kolem manažerských platů mohly dostat pokutu až do výše deseti miliónů korun. "To si vůbec nedovedu představit," říká poslanec ODS Vladimír Doležal. Mezi politiky totiž převládl názor, že v Česku zatím pro jmenovité zveřejňování manažerských platů nejsou podmínky. Konkrétně jde o obavy, že úspěšní šéfové velkých firem budou ostouzeni nebo vydíráni.
"Nemohu samozřejmě někomu doporučit, aby obcházel zákon. Nicméně oznamovací povinnost ničemu nepomůže. Jde jen o zásah do soukromí a další zbytečnou byrokracii," hájí manažery i prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. A šéf pražské burzy Petr Koblic se dokonce obává, že tvrdý zákon by mohl odrazovat firmy od obchodování na domácím kapitálovém trhu.
Související