Evropská komise vyzvala nové členské státy, aby urychlily přípravu na přechod na jednotnou měnu euro. Soustředila se při tom na ty země, které chtějí euro převzít od 1. ledna 2007, tedy Estonsko, Slovinsko a Litvu, a na ty, jež to plánují o rok později, což jsou Lotyšsko, Malta a Kypr.

Komise zdůraznila, že ačkoli Estonci a Litevci již udělali dost, musí přípravu výrazně urychlit, chtějí-li být hotovi včas. Lotyši, Kypřané a Malťané jsou zatím v "předpřípravném" stádiu. Zpráva si všímá jen okrajově zemí, které přechod na euro plánují až v roce 2010, tedy ČR a Maďarska, nebo zatím nemají termín, což je případ Polska. Z doprovodné tabulky nicméně vyplývá, že z deseti nových členských států udělala pro přípravu na euro zatím po Polsku nejméně Česká republika - z 38 úkolů, které zahrnuje, splnila zatím pouze jeden, a to stanovení data přechodu.

Ministerstvo financí ČR zprávu EK zatím nechtělo komentovat, protože jí nemá k dispozici. Stanovisko komise se však téměř shoduje s názorem člena bankovní rady ČNB Pavla Řežábka, který před nedávnem stát rovněž kritizoval za nepřipravenost k přijetí eura. Tehdy jeho prohlášení vyvolalo slovní přestřelku mezi ČNB a MF. Ministr financí Bohuslav Sobotka dokonce označil Řežábkovo vystoupení za pohoršující a guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu vyzval, aby si udělal v centrální bance pořádek.

Sedm zemí včetně Slovenska se již rozhodlo pro tzv. big bang, tedy pro zavedení bankovek a mincí eura okamžitě v den, kdy země na jednotnou měnu přejde. EK tento scénář chválí, poukazuje však i na jeho organizační úskalí.

Zejména vlády nabádá, aby nepodcenily nutkání využít přechodu na euro ke zdražování a negativní psychologický účinek, který by to mohlo mít. Radí jim, aby předem uzavřely dohody s maloobchodem o období, po které budou ceny uváděny v eurech i ve staré měně. Měly by se také zavázat veřejnosti, že budou monitorovat vývoj cen a pravidelně o něm informovat.

Související