Společná měna euro, jež spatřila světlo světa v lednu 1999, se na globální finanční scéně prosazuje. Sice pomalu, ale jistě. Vyplývá to z obsáhlé studie, kterou zveřejnila Evropská centrální banka.
Euro je oblíbené za hranicemi eurozóny, zejména v zemích, které s ní sousedí, potvrzuje ECB, jejíž studie hodnotí období od loňského do letošního června. Domácnosti i firmy své úspory stále více svěřují společné měně.
Do svých devizových rezerv ji nakupují centrální banky, a to na úkor amerického dolaru. Avšak ten nadále zůstává pánem, zejména na měnových trzích, kde se bez něj obejde jenom jedna operace z deseti.

Euro je také pojistka
Ve střední Evropě přibývá lidí, kteří drží společnou měnu takzvaně "pod slamníkem", tedy doma v hotovosti, vyplynulo z letošního průzkumu rakouské centrální banky.
Podle něj jej to skoro polovina Slovinců, třetina Čechů, sedmadvacet procent Slováků, ale jenom desetina Maďarů. Ti se svým "měnovým chováním" v regionu poněkud vymykají, konstatuje Ján Tóth, hlavní ekonom slovenské pobočky ING Wholesale Banking.
"Ve společné měně sice také spoří, ale zároveň se v poslední době mohutně zadlužují, neboť sazby na forint jsou tam velmi vysoké," řekl Hospodářským novinám Tóth.
Důvod, proč Češi směňují koruny za eura, je prozaický. Skoro 90 procent jich v anketě rakouské centrální banky uvedlo, že kvůli nákupům v zahraničí. Nikoliv kvůli spoření. Stejně odpovědělo 68 procent Slováků a 56 procent Maďarů, informuje studie ECB.
Na bankovních účtech u tuzemských ústavů koncem května podle ní ležely 4,4 miliardy eur, což představovalo 7,3 procenta celkových vkladů ve srovnání s 6,5 procenta ve stejném období předchozího roku.
Váha eura zvolna roste, a to přesto, že drobní střádalové nemají motivaci šetřit v této měně. "Jejich postoj je logický. Česká i slovenská koruna vůči euru posilují," připomíná Tóth.
Ale zdejší firmy se chovají jinak. "Protože jejich obchodní výměna s ostatními zeměmi EU rychle roste, často drží společnou měnu na svých účtech pro další platby do zahraničí," vysvětluje Jan Procházka z firmy Cyrrus.
Účty v eurech si zřizují také lidé, kteří mají alespoň část příjmů v eurech. "Je zřejmé, že po vstupu do Evropské unie jich přibývá. Účet vedený ve společné měně je pro ně pohodlnější. Kromě toho se tím také zajišťují vůči kursovým rizikům," dodává analytička Komerční banky Eva Zamrazilová.
Více eur od loňského do letošního června přiteklo také na účty britských bank. Ty jich spravují za skoro 1,7 biliónu, což představuje skoro čtvrtinu všech vkladů. "I přes vyšší úrokové sazby, které by měly podněcovat ke vkladům v librách, se jako důležitější ukazuje fakt, že ostrovní ekonomika má se zeměmi eurozóny dlouhodobé hospodářské vazby. Její obchodní výměna probíhá převážně v eurech, což v omezené míře platí i pro skandinávské země," uvedl Procházka.

Centrální banky nakupují
Euro si drží vcelku stabilní pozici v devizových rezervách centrálních bank, jejichž hodnota se odhaduje na čtyři bilióny dolarů.
Podíl společné měny v tomto globálním devizovém balíku loni nepatrně klesl na 24,9 procenta, uvádí studie ECB s odkazem na statistiky Mezinárodního měnového fondu. Zmíněný údaj ale podle Stevena Pearsona ze společnosti HBOS zkresluje Japonsko, v jehož devizových rezervách v hodnotě přesahující 800 miliard dolarů dominuje americká měna.
Naproti tomu Čína už letos v létě držela zhruba dvě pětiny svých rezerv v jiných měnách, než je americký dolar. Jeho váhu v devizovém balíku snížily také Jižní Korea a Tchaj-wan.
Mnozí experti, na které se odvolává agentura Reuters, soudí, že poté, co se kurs eura dostal pod 1,20 dolaru (na začátku listopadu), se centrálním bankám naskytla velká příležitost k diverzifikaci devizových rezerv. Jinak řečeno, k tomu, aby začaly více nakupovat euro a zbavovat se amerického dolaru. "Pro některé centrální banky je euro stále důležitější rezervní měna," sdělila Reuters Daragh Maherová ze společnosti Caylon.
Podle ní jsou zvěsti o tom, že centrální bankéři dali pokyn k dalším nákupům eur, zcela opodstatněné. Váhu eura v měnovém koši letos zvedlo například Rusko (z 0,30 na 0,35).
Právě centrální banky nejvíce hýbou měnovým trhem, připomíná Reuters. Na něm se denně v průměru "otočí" téměř dva bilióny dolarů. Euro se podílí na 43 procentech transakcí. Americký dolar obchodníci "zatahují" do devíti operací z deseti. Naproti tomu podíl japonského jenu poklesl z loňských 20 na letošních 22 procent.

Obchod jde k duhu
Význam společné měny v zahraničním obchodě eurozóny se třetími zeměmi v posledních letech rychle rostl, uvádí studie ECB. Ve většině zemí se v euru účtuje přibližně 60 procent veškerého vývozu zboží, v dovozu je to o něco méně.
Jedinou výjimku představuje Řecko, v jehož obchodu se zeměmi mimo eurozónu se v hodnoceném období více prosadil americký dolar. Experti to vysvětlují tím, že v řeckém vývozu mají vysoký podíl plavidla a další zboží pro námořní dopravu, tedy položky, za které se ve světě tradičně platí v dolarech.

Zpráva ECB

Související