Od začátku roku se dárcovské SMS nebudou danit

Konta humanitárních organizací, založená pro pomoc zemím postiženým tragédií cunami, se v polovině roku naráz rozrostla o devět miliónů korun. Nešlo o dar, ale o splacený "dluh". Stát totiž "vrátil" organizacím daň z přidané hodnoty, kterou získal z dárcovských SMS zpráv.
Od Nového roku by už neměla taková situace nastat. Vrácených devět miliónů bylo totiž předehrou k tomu, aby se zpřesnily daňové zákony a aby operátoři změnili svůj systém tak, že poznají, které SMS zprávy jsou "dobročinné".
Vlna finančních darů po cunami a zájem médií o tyto sbírky totiž odhalily, že každá SMS zpráva, jíž člověk posílá darem třicet korun, stojí přispěvatele vlastně 36 korun - právě kvůli DPH.
Stát se kritice bránil tím, že charitu nezdaňuje a operátoři připustili, že prostě nejsou schopni darovací a běžné zprávy odlišit - proto daň odvádějí za všechny zprávy stejně.
Částka, kterou lidé prostřednictvím esemesek obětem cunami darovali, se přitom - bez vrácené daně - vyšplhala na 50 miliónů korun.

Jak se to změnilo

Nyní se tedy podle operátorů i lidí z charitativních organizací situace změní. Z třiceti korun tak dorazí na místo určení 27 korun. Zbylé tři koruny slouží k technickému zajištění celého projektu dárcovských zpráv. Dělí se o ně Fórum dárců, mobilní operátoři, kteří z nich budou krýt své náklady, a ti kdo technicky propojují jednotlivé sítě.
"Parlament schválil a prezident před několika dny podepsal novelu daňového zákona, která zdaní jen poskytnutou telekomunikační službu. Jsme spokojeni, Ministerstvo financí nám vyšlo vstříc," říká výkonná ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová.
Oceňuje i dohodu s operátory. Soudí dokonce, že změna nastala v rozumném čase, přestože se na ni čekalo celý rok.
"Bylo nutné upravit náš vnitřní systém, aby oba druhy zpráv bylo možné odlišit. To si vyžádalo čas," vysvětluje Jiří Janeček z komunikačního odboru T-Mobilu.
Svoji roli sehrála podle operátorů i skutečnost, že český projekt dárcovských zpráv je ve světě ojedinělý, loni se teprve se rozbíhal a nikdo s ním neměl zkušenosti. To uznává i Vítězslav Vurst z Nadace ADRA. "Projekt byl na samém počátku a nikdo mu ani moc nevěřil. Neštěstí v Asii vše změnilo," říká.

Význam vrácených peněz

Zbytečně zdaněné peníze ze sbírek na oběti cunami stát vrátil Nadaci ADRA, společnosti Člověk v tísni i České katolické charitě ve formě dotace. Vrácených více než devět miliónů korun šlo opět na projekty hlavně v Thajsku, Indonésii a na Srí Lance.
Když vláda loni v lednu oznámila, že peníze vrátí, ukázalo se okamžitě, jak lidé-dárci osud darovaných peněz sledují.
"Když to tehdy Česká televize ve večerních zprávách uvedla, během několika hodin přišly dárcovské zprávy za tři milióny korun," vzpomíná Vítězslav Vurst, předseda správní rady Nadace ADRA, která získala prostřednictvím SMS zpráv vůbec největší částku

Banky braly poplatky

Stejně jako mobilní operátoři a stát neušly kritice za vydělávání na charitě ani banky. I ty původně platby na humanitární účty zatěžovaly stejnými poplatky jako běžné platby.
Už loni začátkem ledna ale Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka či HVB Bank oznámily, že ruší poplatek za vklad v hotovosti na konto té humanitární organizace, která má u banky účet. Ten se pohyboval kolem 30 až 40 korun.
Většinou se banky rovněž zavázaly, že na pomoc Asii pošlou částku, která odpovídá do té doby vybraným poplatkům; například Česká spořitelna oznámila, že stejnou částku přidá ze svých zdrojů.
Ani jedna z bank však nezrušila poplatky za bezhotovostní převody. Tvrdí totiž, že je i pro ně těžké určit, který z mnoha charitativních účtů je důvěryhodný.
Tak poplatky zdůvodňoval například mluvčí ČSOB Pavel Hejzlar. Česká spořitelna pak řekla, že bude postupovat "případ od případu".

Související