Ruská raketa Sojuz, která včera vynesla na oběžnou dráhu evropskou sondu GIOVE A, může Evropské unii přinést desítky miliard dolarů. Zdařilý start prvního testovacího satelitu evropského navigačního systému Galileo totiž otevřel cestu k novým trhům a vytváření pracovních příležitostí.
Evropa si Galileem, největším společným projektem od vzniku letecké výroby Airbusů, řekla o vedoucí postavení v praktickém využívání kosmických technologií a ukazuje, že je schopná konkurovat v tomto ohledu Spojeným státům i Rusku.
Galileo je civilním projektem, což ho odlišuje od amerického systému globální navigace GPS, jehož poslání je především ve vojenském využití. Tomu odpovídá i fakt, že Američané svůj systém vypínají nebo signály zkreslovali vždy, když hrozilo nebezpečí vojenského střetnutí. S touto praxí skoncoval až prezident Bill Clinton v květnu roku 2000.
"Něco podobného jsme nikdy ani neměli v úmyslu, systém bude otevřený všem od samého začátku," zdůrazňuje Paul Verhoef, který je v Komisi EU odpovědný za koordinaci projektu. Pravdou je, že i Galileo bude vysílat signály určené pro vojáky, ovšem tyto údaje budou pečlivě zašifrované.

Obavy Američanů
O otevřenosti systému svědčí i to, že Evropané k němu přivzali i Čínu a Indii. A to k velké nelibosti Američanů, kteří si pod pohrůžkou vymínili utajení některých nezbytných informací pro vývoj, pokud se Číňané dostanou ke zvláště citlivým technologiím.
Galileo a GPS budou kompatibilní. To znamená, že majitelé přijímačů budou moci využívat signály obou systémů.
Galileo má některé výhody, které GPS nenabízí. Po dokončení projektu, kdy bude na stacionární oběžné dráze všech třicet satelitů, zajistí příjem navigačních signálů na kterémkoli místě světa z nejméně čtyř vysílačů.

Zpětná vazba
Tímto způsobem se zvýší nejen přesnost určování polohy, která je udávaná od dvou do pěti metrů, ale signály bude možné přijímat i v městech, kde jsou signály stíněny výškovými budovami. Signál má být zachytitelný i uvnitř budov a také v polárních oblastech. Tam všude GPS nefunguje nebo jeho signály jsou příliš slabé.
Galileo také umožní zpětnou vazbu. Přijímače, které se v nejmenší formě vejdou i do náramkových hodinek, budou vybaveny vysílačem nouzového signálu. Systém ho přes satelit pošle do záchranářské centrály, takže zásahový tým bude přesně vědět, kde postiženého najde - a to i uvnitř budov a za příhodných okolností i v sutinách.
Ale to, že je Galileo kompatibilní s GPS - a obdobně tomu bude jistě také s chystaným ruským systémem, takže kolem roku 2020 by mohlo být k dispozici na sto satelitů vysílajících signál - ještě zvýší přesnost navigace.

Záleží na aplikacích
Evropská komise věří, že vývoj a výzkum spojený s realizací systému Galileo přinese Evropě do roku 2020 až 150 tisíc nových pracovních příležitostí v hi-tech oborech. Hlavní přínos ale spočívá v aplikaci nových technologií.
"Otevírá se trh o hodnotě téměř 300 miliard eur," předpovídá Verhoef.
Odborníci ale varují: Systém musí být absolutně spolehlivý. V roce 2020, který je považován za mezník a kdy už budou v provozu všechny aplikace, by jediný den výpadku Galilea způsobil škodu šest miliard eur. Jde o to, že časové signály vysílané satelity budou řídit i telefonní sítě a rozvod elektřiny. Výpadek by vedl ke zmatku v letecké či železniční dopravě.
Používání Galilea bude v podstatě zdarma. Ovšem pouze jeho základních funkcí, tedy navigace. Další možnosti už budou placené. Například Němci vyvíjeli svůj výběr mýtného na dálnicích s ohledem na možnosti Galilea. Nejenže umožní zvýšit přesnost výběru, ale speditérům, majitelům zboží a podobně umožní průběžnou kontrolu místa, kde se zboží nachází, případně stupeň manipulace v přístavech skladištích a podobně.
"Ještě ani nelze určit všechny obory, které Galileo ovlivní," připouští Alexander Mager, který je ve společnosti Galileo Industries odpovědný za přípravu obchodních projektů. "Jisté je pouze to, že ovlivní chod řady odvětví hospodářství obdobně, jako to udělaly informační technologie."

Galileo