Polští státní zástupci, kteří vyšetřují podezření z korupce při privatizaci Unipetrolu, budou chtít v Česku vyslechnout více svědků, než původně plánovali. Na seznamu, kde již figurují mimo jiné jména tří sociálnědemokratických premiérů Jiřího Paroubka, Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse, by se měl objevit i podnikatel Andrej Babiš.
Novinářům to řekl polský státní zástupce Marek Welna krátce poté, co s českými policisty vyslechl posledního z první skupiny svědků - někdejšího náměstka ministra průmyslu a obchodu Václava Srbu. Po výslechu novinářům řekl, že o úplatcích neví a privatizace Unipetrolu byla podle něj v pořádku.
Polští státní zástupci po první části výslechů přiznali, že někteří svědci měli problémy s pamětí. "Bylo to typické. Týkalo se to ale většinou druhořadých záležitostí, v několika případech také těch hlavních věcí," uvedl druhý z dvojice polských vyšetřovatelů Lukasz Gramza. Podle Welny se ale svědci většinou rozpomněli, když jim policisté předložili dokumenty.
"Připravujeme další žádost (o právní pomoc), kterou odešleme zřejmě příští týden, a budou tedy i další výslechy," uvedl Welna. Polští státní zástupci by v Praze měli být opět od 9. do 13. října. Předpokládají ale, že přijedou ještě několikrát. Majitele Agrofertu Babiše přitom budou chtít vyslechnout až mezi posledními.
Český Unipetrol koupil od vlády polský koncern PKN Orlen. Agrofert při prodeji sehrál roli partnera Orlenu v Česku. Někdejší vedení s ním proto uzavřelo smlouvy, na základě kterých měl Agrofert získat některé části českého holdingu. Nově vedení polské firmy se ale postavilo proti smlouvám s tím, že jsou údajně pro Orlen nevýhodné.
V polském tisku se objevilo podezření, že pokud by polský koncern před privatizací Unipetrolu smlouvu s Agrofertem neuzavřel, český holding by nezískal. Agrofert se však chce domoci svého a vede s Orlenem arbitráž. Domáhá se mimo jiné zaplacení penále ve výši 77 milionů eur, tedy více než dvou miliard korun.
Klíčová pro vyšetřování údajné korupce bude proto analýza smluv, které Orlen uzavřel s Agrofertem. Posudek soudních znalců by měl být hotov za několik měsíců. Do té doby čeští policisté za účasti polských vyšetřovatelů vyslechnou další svědky.
Kromě sociálnědemokratických premiérů Špidly, Grosse a Paroubka by mezi nimi měl být i současný předseda vlády a šéf dříve nejsilnější opoziční strany ODS Mirek Topolánek. Předvolání obdrží například i bývalí ministři práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, průmyslu Milan Urban a financí Bohuslav Sobotka.
Policisté z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality už na žádost polských státních zástupců vyslechli například bývalého šéf kabinetů premiérů Paroubka a Grosse Zdeňka Doležela, někdejšího ministra zemědělství Jaroslava Palase nebo exministra obrany a bývalého člena prezidia Fondu národního majetku Karla Kühnla.
Polští vyšetřovatelé se o privatizaci Unipetrolu začali zajímat kvůli podezření z korupce a z poškozování firmy PKN Orlen. Někdejší manažer Orlenu Krzysztof Kluzek totiž tvrdí, že od polského lobbisty Jacka Spyry slyšel o úplatcích 42 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun).
Lobbista Spyra je také tím, komu si údajně o pětimilionový úplatek řekl bývalý šéf kabinetu premiéra Zdeněk Doležel. Peníze chtěl prý za to, že takříkajíc "znovu vtáhne do hry" firmu Seta, jejíž zájmy Spyra zastupoval. Seta se chtěla stát partnerem Orlenu v Česku. Doležel je kvůli domnělé žádosti o úplatek od dubna stíhán pro pokus o podvod.
Podle Václava Srby, někdejšího náměstka ministra průmyslu a obchodu a člena komise, která vládě radila při privatizaci, se o Unipetrol původně ucházelo sedm firem. Komise z nich kvůli formálním nedostatkům vyřadila jednu kanadskou společnost a šest doporučila k postupu do druhého kola tendru. "Vláda vyřadila ještě slovenskou, ruskou a kazašskou firmu," řekl dnes Srba po výslechu novinářům.
Mezi vyřazenými byla i kazašská státní firma KazMunaiGaz, která zřejmě za Unipetrol nabízela nejvíce. "To, o čem se hovoří, byla jakási horní hranice nezávazné nabídky v prvním kole. Indikativní ceny jsou něco, co firma píše, aby vypadala lépe, s konečnou nabídkou nemá nic společného," tvrdí však Srba. Nedokázal ale vysvětlit, proč firma nebyla vpuštěna do dalšího kola výběrového řízení, aby mohla podat závaznou nabídku. "To bylo rozhodnutí vlády," uvedl pouze.
Podle exministra zemědělství Palase ale členové vlády výši jednotlivých nabídek neznali. Vyřazení kazašské firmy podle informací médií souviselo s údajným bezpečnostním rizikem. Další z členů poradní komise pro privatizaci Unipetrolu, exposlanec ČSSD Josef Hojdar přiznal, že nechápe, proč vláda kazašskou firmu vyřadila.
Palas v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes uvedl, že ministr financí Sobotka před jednáním vlády o Unipetrolu přečetl prohlášení, ve kterém doporučil, jak mají ministři hlasovat. To ale Sobotka popírá. "Nedával jsem žádné návody, či doporučení ve věci hlasování jednotlivých členů vlády ani návrhy na úpravu počtu uchazečů," sdělil dnes ČTK.
Do užšího výběru se přesto dostaly pouze tři společnosti. Kromě PKN Orlen to byl maďarský koncern MOL a britsko-nizozemská firma Royal Royal Dutch/Shell. Závaznou nabídku pak podal pouze polský Orlen, který nakonec Unipetrol také získal.
Kromě policie a státních zástupců se o prodej Unipetrolu zajímaly rovněž zvláštní vyšetřovací komise českého a okrajově také polského parlamentu. Zatímco ta česká nezjistila žádná pochybení, podle polských poslanců mohla česká vláda za Unipetrol dostat v přepočtu až o pět miliard více, než nabídl Orlen. Zájemce se však nedostal do užšího kola výběrového řízení.
