Jeden z bodů vládního programu Topolánkova kabinetu, který byl zasažen kritikou, je pole jaderné energetiky, protože vláda hodlá v této oblasti zastavit rozvoj. Na to již dříve upozorňovala europoslankyně Bobošíková, která se v souvislosti s tím obává, že se "Česká republika může stát brzy zemí závislou na dovozu energie".

"Namísto, abychom dostávali zaplaceno, budeme platit a doplatíme na to," tvrdila tehdy Bobošíková.

K jejímu mínění se nyní připojil rovněž český europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM). Podle jeho slov mu jeden britský energetický expert řekl, že "Češi udělali rozumnou věc, když si nechali ve veřejnoprávní formě velký energetický podnik" (ČEZ), současná vláda má však k jaderné energetice jasný program - omezit rozvoj. Ransdorf dodal, že tento zamýšlený krok je také v protikladu s názorem eurokomisaře pro energetiku, Andrise Piebalgse, který, jak český europoslanec doplňuje, patří k tomu nejlepšímu v Evropské komisi. Piebalgs zveřejnil novou energetickou strategii, která je vyvážená a směřuje k eliminaci rizik pro EU v energetické oblasti. "Dal totiž zelenou jaderné energii. A to aniž by zkracoval práva obnovitelných energetických zdrojů (dnes 7 % bilance EU) přichází s cílem 20 % do roku 2020. To je fakticky trojnásobný nárůst," uvádí Ransdorf.

Z vývozce energie přes noc dovozcem?
"Ve střední Evropě je už dnes Německo čistý dovozce elektrické energie, Rakousko ve špičkách, Maďaři rovněž importují, Poláci po zavření několika tepelných elektráren budou od roku 2008 rovněž energii dovážet. Slovensko bylo přinuceno v rámci přístupových jednání k EU přijmout závazek zavřít Jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích," uvedl Ransdorf a dodal, že není dobré, aby "energetickou politiku České republiky určovaly domácí poměry sousedů".
"Z vývozce elektrické energie bude přes noc dovozce," neskrývá se se svou obavou Ransdorf.

I když se český europoslanec nebrání využití obnovitelných zdrojů, "jádro má své místo v energetické politice státu, který myslí na svou energetickou bezpečnost", dodává. Podle analýzy obnovitelných zdrojů, kterou pro EU zpracoval jeden výzkumný ústav z Wuppertalu a kterou Ransdorf uvedl k tématu obnovitelných zdrojů, má tato oblast jeden zamlčený předpoklad - stabilní klima.

Nahradit Temelín by znamenalo postavit 11 tisíc větrných elektráren
"To je ale právě základní nejistota. Vydrží alespoň ve střednědobém horizontu stabilita klimatu? Výkyv směrem k oteplování i k ochlazování sníží nabídku biomasy. Nahradit pouhý jeden blok Temelína by znamenalo (vzhledem k nízké účinnosti větrníků u nás) postavit 11 tisíc větrných elektráren o výšce petřínské rozhledny s výkonem 2 MW. Navíc, i když vítr fouká, mohou být problémy. 4. listopadu 2006, kdy v Německu (stejně jako ve Španělsku, Itálii, Belgii a Francii) došlo k výpadku, větrníky běžely naplno. Při vyřazení jedné z linek (z bezpečnostních důvodů) došlo k přetížení zbývajících.
Jakýsi šok pro rozvodnou soustavu, která si s náhlým výkyvem neporadí. Tyto analýzy má mimochodem komisař Piebalgs také a veřejně o nich mluví. Větrné elektrárny vyžadují tedy dodatečné náklady do rozvodné sítě: v našich podmínkách až do tří miliard korun ročně. Nedávné vichřice ukázaly i další riziko: hrozbu zřícení těchto kolosů, které jsou proti tomu nedostatečně zabezpečeny. Severní Německo je příkladem těchto potíží," uvedl Ransdorf.




Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru