Abychom si porozuměli, uvádíme vysvětlení základních termínů používaných v této příloze.

Digitální město je takové město, které se snaží některé své agendy řešit elektronickou cestou, s využitím moderních komunikačních kanálů. Základem je proto metropolitní komunikační infrastruktura, která slouží jako transportní médium pro rozličné informační systémy a aplikace.

Služby nabízené uživatelům metropolitní sítě mohou být komerční (internet, hlasové služby, video atd.), a nebo nekomerční (pod tímto označením si představte například služby e-governmentu, obecní webové stránky, městské kamerové systémy, krizové řízení, vzdělávací programy atd.).

Otevřená a uzavřená infrastruktura - Pokud síť poskytuje pouze nekomerční služby, jde o tzv. uzavřenou infrastrukturu. Pokud se kapacita sítě prodává na velkoobchodním trhu dalším poskytovatelům telekomunikačních služeb a obsahu, jedná se o tzv. otevřenou infrastrukturu. Moderní sítě od sebe dokážou oddělit různé druhy služeb i uživatelů, takže je možné oba druhy infrastruktur nezávisle provozovat, účtovat a monitorovat.

Poskytovatelé služeb (představte si například stávající poskytovatele telekomunikačních služeb, provozovatele kabelových televizí, poskytovatele internetových služeb či poskytovatele obsahu) nabízejí komerční služby a obsah koncovým spotřebitelům širokopásmových služeb (koncovým zákazníkům a také podnikům). Pokud využívají metropolitní síť, platí za pronájem infrastruktury městu poplatky odpovídající reálným tržním podmínkám.

Veřejný sektor představuje jak tvůrce, tak uživatele nekomerčních služeb a v podstatě jde o všechny organizace státní správy a samosprávy. Mohou to být všechny organizace města a krajského úřadu - školy, sociální zařízení, zdravotnická zařízení, městská policie, dopravní podniky, technické služby, knihovny, kulturní zařízení, dětské kluby, družiny a domovy, domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců atd. Pro každou z uvedených složek je možné v síti definovat zcela oddělený komunikační prostor.

Občané jsou uživateli jak nekomerčních služeb e-governmentu (jako jsou typicky jízdní řády, městský portál, aplikace postavené na geografických informačních systémech, městský kamerový systém, kulturní informační služby, zdravotnické aplikace, vzdělávání atd.), tak komerčních služeb (hlasové služby, IP televize, stahování filmů, e-maily atd.). Do této skupiny můžeme počítat i turisty a krátkodobé návštěvníky města. Na ně mohou být zaměřeny také informace o památkách, stravovacích zařízeních a další služby, které města poskytují a nabízejí.

Co už je k vidění


V naší zemi se už objevilo mnoho zajímavých municipalitních projektů. Pro občany zůstane asi nejzajímavější nabídkou internet zdarma, o kterém jsme už psali. Nejčastěji se objevuje ve formě kiosků a bezdrátových zón, tzv. hotspotů, mohou to ale být i optické přípojky až do domácnosti. Města by rozhodně neměla být poskytovatelem komerčních služeb koncovým uživatelům, protože to představuje riziko veřejné podpory. Tato činnost by měla být přenechána komerčním poskytovatelům služeb. Město s nimi ale může jednat o poskytnutí vlastní infrastruktury. Takto postupují Vsetín, Pelhřimov, Valašské Meziříčí a další města. Bohužel pro tyto situace neexistují jednoznačná pravidla a každý projekt se posuzuje individuálně.

Podívejme se společně na několik zajímavých nekomerčních projektů, o kterých si myslíme, že zlepšují komunikaci občan-úřad a přinášejí lepší kvalitu života. Chceme vás přesvědčit o tom, že e-government není jen nafouknutá bublina nebo záležitost několika nadšenců. Chceme vás inspirovat k tomu, abyste i vy začali působit na své volené místní zástupce, aby si uvědomili význam rozvoje municipalitní infrastruktury a zanesli podobné aktivity do obecních plánů. Vy, občané, byste tím získali přístup k mnohým aplikacím na internetu a zjednodušili si tím mnohdy nepříjemné a zdlouhavé vyřizování na úřadech. Své politiky pak můžete odměnit podporou v dalším volebním období. (mbk)