Také Česká republika podepsala evropskou deklaraci "Spolupráce v oblasti eHealth", a zapojila se tak do elitního klubu zemí, které budou společně připravovat budoucí podobu evropského elektronického zdravotnictví. Podpis deklarace byl součástí mezinárodní konference věnované elektronickému zdravotnictví, která se konala v Berlíně v dubnu letošního roku. Za německou stranu deklaraci podepsala ministryně zdravotnictví Ulla Schmidtová, za českou stvrdil připojení vedoucí delegace České republiky, ředitel odboru informatiky Ministerstva zdravotnictví Fares Shima. To v podstatě znamená, že v programovém období 2007 až 2013 chystá ČR zásadní změnu zdravotnické informatiky v rámci projektu eZdraví.

eZdraví leccos ještě zkvalitní a napraví


Hlavním cílem projektu je zvýšení kvality poskytovaných služeb a rovněž jejich zásadní zlevnění. Pomocí moderních informačních technologií dokáže totiž uspořit čas pacientů i lékařů a samozřejmě také výdaje na léky a odbornou lékařskou péči ve všech jejích oborech.

Zjednodušeně řečeno, měl by být vytvořen rozsáhlý informační systém, jehož data by pak byla využívána lékaři a zároveň organizacemi zpracovávajícími tato data pro další účely. Jeho součástí by byla identifikace pacienta a zdravotnického profesionála. Nejedná se o jednoduchý cíl, neboť pro jeho dosažení je třeba vyřešit řadu konkrétních úloh. Patří k nim mimo jiné vytvoření elektronické formy zdravotní karty, která by obsahovala zdravotní záznam pacienta. Rovněž je třeba vytvořit informační systém pro lékařské předpisy léků (ePreskripce). Elektronické zdravotnictví přinese také nutnost vytvořit softwarové a komunikační centrum sbírající informace z regionálních a lokálních datových zdrojů pacientských informací. (Systém bude sloužit jako služba umožňující kterémukoliv lékaři na základě autentizace, tedy autorizovaného přihlášení k systému, přístup k záznamu pacienta.)

Vznikne rovněž systém pro pacientské informace vytvářené praktickými lékaři. Tento portál umožní samostatným lékařům vést zdravotní dokumentaci, popřípadě replikovat tyto informace z jejich softwarové aplikace. Portál bude obsahovat podporu pro rozhodování. Zároveň poslouží jako informační zdroj pro odbornou veřejnost.

Nedílnou součástí projektu elektronického zdravotnictví má být též informační subsystém pro odborné lékaře (onkologie, kardiologie, imunologie atd.) a další. Jeho realizace podle odhadů bude postupná a začne v roce 2008 globální analýzou. Očekává se, že zavedením celého projektu do praxe bude možno ušetřit nemalé finanční prostředky. Například jen systém ePreskripce může uspořit až dvě miliardy korun ročně.

VFN bezdrátová pro lékaře i pacienty


Elektronizace našeho zdravotnictví však už nyní úspěšně probíhá, o čemž svědčí i řada nově realizovaných projektů. Jedním z nich je také dvouetapové řešení, které společnost Simac Technik ČR uplatnila ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Jeho cílem bylo umožnit mobilní - tedy bezdrátový - přístup do nemocniční počítačové sítě.

Pražská VFN patří s kapacitou 1800 lůžek mezi největší nemocnice nejen v České republice, ale v celé Evropě. V nemocnici pracuje přes 1000 lékařů a 2400 středního zdravotnického personálu. Zařízení úzce spolupracuje s Univerzitou Karlovou - 1. lékařskou fakultou, která zde vytváří vědeckovýzkumnou základnu. Už jen z tohoto faktu vyplývala náročnost výše uvedeného úkolu pro dodavatelskou firmu.

Realizovaný pilotní projekt nasazení bezdrátové sítě do prostor interních klinik umožňuje pacientům, kteří jsou delší dobu upoutáni na lůžko, využívat připojení k internetu. Zároveň lékaři mohou přímo u lůžka pomocí tabletů vstupovat do nemocničního informačního systému Medea nebo zobrazovat aktuální výsledky laboratorních testů.

Projekt zahrnuje pokrytí převážné části areálu na Karlově náměstí v Praze rádiovým signálem prostřednictvím sítě zhruba 170 speciálních vysílačů/přijímačů - tzv. access pointů Cisco Aironet. Řešení přineslo zvýšený komfort pro pacienty a zároveň poskytlo lékařům rychlý a opravdu mobilní přístup k informacím. Nyní jsou bezdrátovým signálem pokryta důležitá interní oddělení. Nemocnice ho však plánuje rozšířit i do ostatních klinik.

Výsledkem realizace bezdrátové sítě bylo zvýšení dostupnosti dat o pacientech pro lékaře a dostupnost informací uložených na internetu, ať už pro pacienty VFN Praha nebo pro studenty 1. LF. V současné době je projekt dále rozšiřován o další možnosti využití - například v propojení bezdrátových technologií s IP telefonií či v nasazení perspektivních rádiofrekvenčních bezkontaktních čipů, známých pod označením RFID, navazujících na systém čárových kódů. Probíhá mimo jiné rovněž pokrývání signálem vnějších prostor areálu nemocnice.

(mmk)