brozova-iva-192-128.jpgTakzvané sjednocování judikatury je jednou z důležitých úloh Nejvyššího soudu. Má zajistit, aby soudy v obdobných případech nevynášely zcela odlišné verdikty. V letošním roce ale soud vydal pouze dvě taková stanoviska, a to se nelíbí některým soudcům a poslancům.

Brožová se však hájí. Nelze prý vytvářet normy na vše a odkazuje na další důležité právní principy, například primát občana nad státem a právo na individuální ochranu práv. "Je přirozené, že si každý případ ponechá svou individuální povahu a tento fakt - totiž nemožnost znormovat vše - je třeba vzít v potaz," míní.

"Sjednocování judikatury je nástroj, který nesmí sloužit k rutinním přístupům soudců či k nainstalování plošné spravedlnosti při současném přehlížení práva jednotlivce na individuální ochranu práv, neboť by nešlo o nic jiného než o posilování totalitních tendencí," uvedla Brožová.

Kvůli nedostatečné sjednocování chtěl loni Brožovou sesadit z čela Nejvyššího soudu bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec a prezident Václava Klaus. Sesazení ale zabránil verdikt Ústavního soudu.

S Brožovou v posledních době polemizovali také například bývalý soudce Nejvyššího správního soudu Jiří Vyvadil a poslanec ČSSD Stanislav Křeček.  "Jako předsedkyně Nejvyššího soudu hájí nepochopitelnou zásadu, že NS principiálně nemá vydávat sjednocující stanoviska v době, kdy nedostatek jednotného rozhodování soudů je jedním z nejvážnějších problémů justice," uvedli ve společném komentáři.