Adam Bager,
prezident konzultační společnosti LLP Group


Nevěřte tomu, že pokud jste dobří v jedné oblasti, jste dobří úplně ve všem. Já jsem v této iluzi žil zhruba před deseti lety, a byla to chyba.

Podařilo se mi vybudovat LLP Group, společnost mnohem větší a významnější, než jsem si kdy vůbec představoval. A došel jsem proto k závěru, že podnikání, pokud se tomu tak dalo říkat, bylo o tvrdé práci, určité míře šarmu a trošce inteligence.

Stali jsme se úspěšnou konzultační společností v oblasti informačních technologií s pobočkami po celé střední Evropě a já jsem tak sám sebe překvapil v tom, co všechno vlastně dokážu.

Bez velké námahy a v obrovské rychlosti jsem se pohyboval mezi pozicemi od programátora až po podnikatele a manažera řídícího firmu.

Ale rok 1990 byl ideální pro rozjezd nejen IT podnikání v Praze, ale pravděpodobně ve většině oborech rozvíjejících se tržních ekonomik celé střední Evropy.

A já jsem nikdy neměl propadnout klamnému dojmu, že mám nějaké zvláštní podnikatelské nadání.

Úspěch se totiž tehdy dostavoval snadno i proto, že stačilo pouze tvrdě pracovat, starat se o klienty a zaměstnance a obecně vědět, o čem mluvíte.

Poptávka po službách, které jsme nabízeli, byla v zásadě veliká. Nicméně ne ve všech sektorech ekonomiky.

Opojený svým úspěchem v jednom oboru jsem se nechal svými přáteli přemluvit, abych se zapojil nejdřív jako jeden z investorů a později z několika různých komplikovaných důvodů jako jediný vlastník, do vydávání anglických novin s názvem Central European Business Weekly.

Noviny jsme připravovali v jedné malé místnosti na Vinohradech se skupinkou nadšených mladých expertů s novinářskou zkušeností.

I když jsem mohl nabídnout určité schopnosti v oblasti řízení firmy, byl jsem opravdu velmi naivní, pokud jsem se domníval, že bych mohl rozumět tak dynamickému a od mých zkušeností vzdálenému oboru podnikání.

Má domýšlivost mě přesvědčila, že bych se mohl stát takovým mini mediálním magnátem. Bohužel trh pro noviny v té době téměř neexistoval (příliš málo předplatitelů a čtenářů, takže existovala velmi slabá a málo rozvinutá poptávka). Byl jsem bláhový v tom, že jsem věřil, že dokážu řídit novináře (zvláštní stvoření) a grafiky (ještě zvláštnější!) a to jenom proto, že jsem měl úspěch při vedení konzultantů.

Věřil jsem, že témata, která zajímají mě, budou zajímat i čtenáře. Můj vliv na obsah novin byl pohromou. Sečteno a podtrženo, utrpěli jsme velkou finanční ztrátu, podnik jsme museli zavřít a všichni zaměstnanci se stali nezaměstnanými.

Pokání, které jsem si uložil, bylo v tom, že jsem se snažil všechny férově vyplatit. A odnesl jsem si z toho také velké poučení - drž se toho, co umíš.