Výzkum OECD PISA (Programme for International Student Assessment) zjišťuje úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Proti dříve realizovaným výzkumům, které byly zaměřeny především na školní vědomosti, nyní klade důraz na jejich využití v reálném životě a na dovednosti s tím spojené.

První sběr dat v roce 2000 kladl větší důraz na oblast čtenářské gramotnosti, v roce 2003 byla hlavní oblastí matematická gramotnost a v roce 2006 to bude přírodovědná gramotnost. V roce 2003 byl výzkum obohacen o šetření, která zjišťovala dovednosti žáků při řešení problémů.

Do posledního srovnávání matematické gramotnosti se zapojilo celkem 41 zemí z celého světa včetně všech 30 členských zemí OECD. Testování se zúčastnilo více než čtvrt milionu žáků. V České republice se výzkumu zúčastnilo celkem 260 škol (základních, speciálních, gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť) a 9919 žáků.

Úroveň gramotnosti žáků ve všech sledovaných oblastech byla zjišťována prostřednictvím dvouhodinového písemného testu. Po skončení žáci ještě vyplnili dotazník, který zjišťoval další fakta související s úspěšností žáka při řešení testových úloh. Dotazník vyplňovali také ředitelé škol, ze kterých byli žáci vybráni.

Matematická gramotnost: Průměrný výsledek českých žáků je nad průměrem zemí OECD, významně lepšího výsledku než Česká republika dosáhlo sedm zemí.

Čtenářská gramotnost: Průměrný výsledek českých žáků je v roce 2003 nižší než průměr zemí OECD, rozdíl však není významný.

Přírodovědná gramotnost: Výsledky českých žáků jsou nad průměrem zemí OECD, významně lepší jsou pouze výsledky žáků Finska a Japonska.

Řešení problémů: Výsledky českých žáků jsou nad průměrem zemí OECD, významně lepší jsou výsledky žáků osmi zemí.

V oblasti matematické gramotnosti u nás mezi lety 2000 a 2003 došlo k významnému zlepšení průměrného výsledku a zmenšily se rozdíly mezi dobrými a slabšími žáky. Ve čtenářské gramotnosti významnější změny nenastaly. V přírodovědné gramotnosti zvedli Češi průměr. Zlepšili se hlavně ti lepší a vzrostl rozdíl mezi dobrými a slabými žáky.

Nejlepšího výsledku dosáhli ve všech sledovaných oblastech žáci víceletých gymnázií následovaní žáky čtyřletých gymnázií. Spolu s žáky středních odborných škol s maturitou jsou nad průměrem zemí OECD. Výsledky základních škol, středního odborného vzdělávání bez maturity a speciálních škol jsou naopak pod průměrem OECD.

Velké rozdíly mezi výsledky jednotlivých žáků lze vysvětlit i rodinným zázemím (povolání a vzdělání rodičů). Země se liší nejenom celkovými výsledky žáků, ale rovněž silou vlivu rodinného zázemí a ve schopnosti vzdělávacího systému zajistit všem rovné příležitosti ke vzdělávání.

Vliv rodinného zázemí se projevuje nejen na úrovni jednotlivého žáka, ale i na úrovni celé školy. Sociální složení žáků podstatně ovlivňuje charakteristiku školy, a tím i její práci jako celku. Česká republika se řadí mezi země, kde jsou v důsledku rodinného zázemí žáků rozdíly mezi školami největší.


Každý se drží svého kopyta

V Unii se na rozdíl od našeho vzdělávacího systému výuka prodlužuje a diferencuje. Ve většině zemí se vstupní věk na druhý stupeň pohybuje mezi 14 až 16 roky. Střední vzdělávání se tradičně dělí na všeobecné a odborné. Ovšem v reakci na společenské potřeby a na začleňování stále širší populace se i tyto základní typy rozdělovaly a prosazovala se snaha zvyšovat průchodnost a širokou uplatnitelnost všech typů.

Všeobecné vzdělávání, které žáky připravuje především pro studium na vysokých školách, je buď ryze akademické, nebo se liší podle návaznosti na určitý typ vysoké školy.

V některých zemích, jako je například Francie nebo Španělsko, existují navíc ještě přípravky pro náročné obory vysokých škol. Týká se to především medicíny či vysoce specializovaných technických oborů a některých uměleckých škol.

V odborném vzdělávání nacházíme tzv. vocational (profesní) směry, které mají dost společného s našimi středními odbornými učilišti. Připravují tzv. modré límečky. V něčem se však přece jen liší. Daleko lépe než naše učiliště vybavují absolventy širšími odbornými poznatky, které jim umožní plnit pracovní úkoly v průběhu celého pracovního života. Navíc je motivují i k dalšímu sebevzdělávání v oboru.

Vedle toho existují směry s vyšším podílem teoretické výuky, kde se žáci připravují na povolání "bílých límečků". Zde se nabízí podoba s českými středními odbornými školami.

I když se jim většinou říká technical nebo technologique, zahrnují i obory ekonomické, zemědělské, technické nebo zdravotnické. V těchto typech škol převažuje všeobecně vzdělávací složka, a proto poskytují dvojí kvalifikaci. Její absolventi se mohou uplatnit jednak v praxi, jsou ale i dobře připraveni i pro studium svého oboru na vysokých školách.