Tolik tajností jako s předběžnými propočty týmu expertů, který iniciovala vláda, snad ještě okolo žádného dokumentu nebylo. Důvod, proč se nikomu ze zadavatelů nechtělo dát zatím kalkulace k dispozici veřejnosti, je zřejmý. První výpočty Bezděkovy komise naznačují, že politici důchodovou reformu podcenili. Většina variant by vedla buď k prohlubování deficitu veřejných financí nebo k dramatické redukci poměru mezi důchodem a průměrnou hrubou mzdou. Jediný systém, který nepřináší výrazný pokles důchodů a přitom nebude neudržitelně deficitní, navrhla Unie svobody. Je ovšem vykoupen zvýšenými odvody.

PROČ TO TAJÍ? Okamžik, kdy budou muset s pravdou ven, se snažily politické strany co nejvíce oddálit. Nemají se čím chlubit - žádná z nich nedokázala nabídnout takové řešení, které by jí získalo alespoň nějaký volební kapitál. Jejich variace na téma důchodové reformy nepřinášejí o nic optimističtější vyhlídky, než které experti Bezděkovy komise spočítali v základní a udržitelné variantě založené pouze na několika parametrických změnách: odchod do důchodu v 69 letech, pokles náhradového poměru (tj. poměr důchodů k průměrné hrubé mzdě) k 32 % a zachování pojistného na současné úrovni.

Co lze tedy čekat dál? Buď se politické strany pokusí o reparát a svá zadání přepracují, nebo raději zakopnou důchodovou reformu pod koberec a ohledně výsledků budou hrát před veřejností - minimálně do voleb - mrtvého brouka.

NDC ZNAMENÁ CHUDOBU. Vládní strana ČSSD navrhla systém pomyslných osobních účtů NDC (Notionally Defined Contribution), na kterých by se evidovalo, kolik budoucí důchodce zaplatil na sociálním pojištění. Objem prostředků na pomyslném účtu by se do určité míry zohledňoval při výpočtu penze, což mírně redukuje solidaritu. Ale minimální penze by měla podle ČSSD dosáhnout alespoň 1,3 násobku životního minima pro jednočlennou domácnost. Odchod do důchodu by se měl postupně prodloužit až na 65 let pro muže i ženy. Komise vypočítala, že takto koncipovaný NDC systém je sice dlouhodobě fiskálně udržitelný, v určitém období dokonce přebytkový, zato však vede k neúměrnému snižování důchodů. Náhradový poměr by postupně klesal ze současných 42 až na 20 %. Navíc navržená koncepce nepočítá se zahrnutím invalidních důchodů, které by se trvale zvyšovaly mnohem vyšším tempem než starobní. Rozdíl by kulminoval v roce 2070, kdy by invalidní důchodci měli o 16 % průměrné mzdy vyšší důchod. Tento rozdíl by byl dlouhodobě neudržitelný a vedl by k velkým výdajům v kapitole invalidní důchod.

Důchodová reforma v režii ČSSD by tak přinesla pravicovější výsledky, než avizovala ODS. Ta přišla s rovným minimálním důchodem, který je zatím spočítaný na úrovni 25 % průměrné mzdy. Navíc, jak už dříve varoval Jan Mládek, poslanec a poradce premiéra Grosse, vede systém NDC ke snížení důchodů u lidí, kteří pobírají podprůměrný plat a jsou voliči sociální demokracie. Většině sociálních demokratů se to určitě líbit nebude, proto se již premiér Gross nechal slyšet, že je ochoten opustit NDC systém a přijmout v rámci politických kompromisů třípilířový důchodový systém slovenského typu.

Jestliže nechá ČSSD (podobně jako ODS) klesnout náhradový poměr k 20 % průměrné mzdy, hrozí nebezpečí, že tento důchod bude kolidovat se životním minimem a výdaje státu se jen přesunou z důchodového účtu na účet sociálních dávek.

NEUDRŽITELNĚ ROVNÝ DŮCHOD. Občanští demokraté navrhují minimální rovný důchod pro všechny. Bezděkův tým zatím vypočítal pouze variantu s náhradovým poměrem 25 % při odchodu do důchodu v 65 letech pro obě pohlaví. Start reformy je naplánován na rok 2007. Všechny ročníky narozené do roku 1957 odejdou do důchodu podle současného průběžného systému a budou nadále odvádět sazbu pojistného 28 %. Lidem narozeným mezi lety 1958 až 77 se sníží odvodová sazba o deset procentních bodů a budou mít důchod dvousložkový: část bude vypočtená z původního průběžného systému a část podle nového systému rovných důchodů. Ročníky narozené po roce 1977 by již pobíraly pouze rovný důchod.

Problém tohoto návrhu vidí experti hned v několika aspektech. Prvním a hlavním je neúnosný deficit, jehož kumulované saldo by narůstalo každoročně o 2 až 3 procentní body po následujících sto let, až by dosáhlo 200 % HDP (viz graf). Důvod je především v tom, že zatímco strana příjmů ze sociálního pojištění by klesla snížením sazby až o polovinu, strana výdajů poklesne pouze o 37,5 %. Druhý problém tohoto návrhu je v neúměrném zatížení mladých narozených mezi roky 1977 a 1986, kteří vstoupí na trh práce už v 20 letech. Přestože začnou pracovat před startem reformy, z vysokého pojistného, které by museli nějaký čas platit, dostanou velmi malou část.

ODS se také nezbaví mohutného přerozdělování, které kritizuje v současném průběžném systému. Podle výpočtů komise je pomyslná výnosnost rovného důchodu vysoká pro chudé skupiny obyvatel, naopak pro bohaté je rovný důchod nevýhodný. To se voličům ODS rozhodně líbit nebude, zejména pokud by kvůli udržitelnosti veřejných financí nemohla klesnout reálná sazba pojistného.

FONDY NEJSOU VŠECHNO. Návrh křesťanských demokratů (tzv. třípilířový systém s dobrovolným opt-outem) se nápadně podobá slovenské důchodové reformě. Dlouhodobě je však neudržitelný stejně jako návrh ČSSD a ODS, zejména z důvodu navrhovaného věku odchodu do důchodu v 65 letech. Lidé, kteří již v době zahájení penzijní reformy pracují, si budou moci vyvázat část prostředků ze stávajících odvodů do státního pilíře a ukládat do vybraných penzijních fondů (tzv. opt out). Ale jejich celkový odvod se zvýší z 28 na 30 %. Z toho 12 procentních bodů poputuje do státního pilíře, deset na konto do penzijního fondu a osm zůstane na nestarobní důchody. Mladí, kteří vstoupí na trh práce po zahájení reformy také mohou část vyvázaných prostředků ukládat do fondů, ale jen ve výši osmi procentních bodů.

Tato varianta důchodové reformy snižuje přerozdělování. Náhradový poměr u těch, kteří zvolí opt-out, je výrazně vyšší (asi 50 %) než u jedinců setrvávajících ve starém systému (asi 37 %). Bohatí zvolí podle KDU-ČSL cestu k důchodu přes penzijní fondy, zatímco chudí zůstanou na bedrech státu.

I tento model je však neudržitelný. Zafixováním věku odchodu do důchodu na 65 letech a prodlužující se věk dožití znamená, že pro racionální střadatele bude stále méně výhodné spořit si "na vlastní triko" a čekat, jaký důchod mu z toho penzijní fond vypočte. Raději se spolehnou na stát. V době největšího počtu důchodců může soukromý pilíř využívat příliš málo lidí na to, aby splnil svou roli a odlehčil státu. Budoucí důchodci časem zjistí, že stát jim vyměří vyšší penze než soukromé penzijní fondy, které vycházejí z úmrtnostních tabulek. Stát totiž žádné úmrtnostní tabulky nepoužívá - nižší porodnost a vyšší věk dožití ve výpočtu penzí nezohledňuje - proto se propadne do deficitu (viz graf).

Podle neoficiálních informací lidovecký systém, podobně jako návrh ČSSD, není definitivní. Lidovci se údajně chystají převzít prvky důchodové reformy, jak jí navrhl Jiří Rusnok, někdejší ministr financí a dnes předseda Asociace penzijních fondů. Jeho návrh počítá se značným zvýhodněním rodin s více dětmi, což vyhovuje ideologie, kterou propaguje KDU-ČSL.

UNIE SVOBODY CHCE VÍC PENĚZ. Důchodový systém unionistů se systémově podobá "lidovecké" variantě s tím, že by bylo možné vyvázat ze státního pilíře pouze 3 %. Kdo se k tomu rozhodne, musí přidat ze svého ještě dalších 6 %. Reálně to znamená zvýšení sazby pojistného na 34 %. Z hlediska veřejných financí je tento systém dlouhodobě udržitelný, i když v prvních třiceti letech produkuje deficity. Ty ovšem nepřekračují 1 % HDP ročně. Po roce 2035 by byl deficit vyrovnán a systém by byl ziskový.

KOMUNISTÉ SE PTAJÍ. KSČM nepřišla s vlastním návrhem penzijního systému, ale vznesla pouze osm dotazů, ze kterých se špatně odhaduje, kam by jejich případná reforma směřovala. Jasně z nich vyplývá, že mají starost o náhradový poměr, který by podle nich neměl klesnout pod 40 %. Už jen samy otázky naznačují, že představy komunistů jsou spíše hypotetické.


Jaké důchody nám připravily politické strany?

Odchod do důchodu v 65 letech

ČSSD - virtuální účty, snížení životní úrovně důchodců

ODS - rovný důchod, nízké daně, nízké důchody, vysoký deficit veřejných financí

KDU-ČSL - povinné spoření do fondů a zvýšení deficitu veřejných financí

US-DEU - žádný deficit rozpočtu, ale vyšší odvody občanů

KSČM - nemají vlastní koncepci

E05_10-Pracovní19.gif ()

Související