Koruna utržená ze řetězu

Dvacet pět korun za jedno euro. Donedávna hypotetická hranice, o které se v kuloárech spekulovalo jako o maximální hranici, na níž může být stanoven konvergenční kurz v době zavedení eura. Před pár lety ještě analytici propočítali, že pokud koruna vstoupí do eura v přepočtu 25, ekonomice to neublíží. Větší posílení by prý ale mohlo být už velkým problémem pro udržitelnost exportu, výroby, a tím i celého hospodářství.
Zatím ale Česká republika nemá pro přijetí evropské měny ani stanovené datum. V jakém kurzu se bude euro ke koruně přepočítávat ve finále, lze proto jen stěží odhadnout. Na rozdíl od Slovenska, které chce přijmout euro již v lednu příštího roku, to v České republice bude trvat řadu, ne-li desítky let.
Euru není nakloněný ani staronový prezident Václav Klaus, který ve svém druhém předvolebním projevu uvedl: "Pokud cítíte českou korunu jako takový přežitek minulosti, že se jí chcete co nejrychleji zbavit, vyberte si z ostatních kandidátů, neboť já budu podporovat existenci naší vlastní měny tak dlouho, dokud to pro občany České republiky bude výhodné."
Dvacet pět korun za euro je nyní realitou. Investoři české měně věří a nakupují ve velkém. Korunu posílil i údaj o vývoji ekonomiky. Hrubý domácí produkt za loňský rok totiž naprosto překvapivě a mimo veškerá očekávání vzrostl o 6,6 %. Jde sice jen o předběžný výsledek Českého statistického úřadu, i po předpokládané revizi ale bude mít podstatně blíž k sedmi procentům, než k původně očekávanému číslu mezi pěti a šesti procenty. Největší zrychlení ekonomika nabrala zřejmě ke konci roku 2007. Ve stejnou dobu ovšem z průzkumu Eurobarometr vyplynulo, že 52 % obyvatel hodnotí tuzemské hospodářství kriticky - tehdy totiž převládly obavy z reforem.

CO S KORUNOU? Tuzemská měna vcelku pravidelně nereaguje ani na nová makročísla, ani na politické hrátky. Obojího bylo v minulém týdnu víc než dost a dopad mohl být jak pozitivní, tak negativní. Koruna ale utekla všem. "Nynější prudké posilování není v souladu s makroekonomickými fundamenty a připomíná spíše roky 2001-2002, kdy se spekulovalo na směnu privatizačních příjmů," domnívá se Michal Brožka z Raiffeisenbank. Tehdy probíhala mohutná privatizace zbytkových státních podílů a jen za Transgas se očekával příjem v ekvivalentu sto miliard korun. Česká národní banka se s tehdejší vládou Miloše Zemana domluvila na mechanismu, jak zinkasovat eura a přitom neposílit korunu. Řešení přinesl privatizační účet, přesto se koruna následnému posilování příliš nevyhnula. To jí vydrželo do dnešních dnů, byť s jistými přestávkami.
V minulých letech koruna ročně posilovala v průměru pětiprocentní rychlostí. Od loňského roku se počítalo s tím, že v aktuální dekádě (tedy do přijetí eura), bude koruna posilovat zhruba tříprocentním tempem za rok. Už teď je ale zhruba o pět procent silnější než před měsícem. K ročnímu hodnocení je zatím daleko, ale pokud by toto tempo vydrželo, následky by nemusely být pro ekonomiku příznivé.
"Současné běsnění koruny může podrazit nohy exportu. Kurz koruny se nyní od úrovně podložené růstem produktivity a tomu odpovídajícímu sbližování cenových hladin odchyluje o pět procent," upozorňuje David Marek z Patria Finance. Faktem je, že na silný kurz koruny si již léta stěžují exportéři, pořádají petice a vytvářejí zájmové asociace, které se snaží jakkoliv prolobbovat pokles kurzu. Nebo alespoň urychlené přijetí eura. To se jim ale nedaří, současná vládnoucí koalice je spolu s Václavem Klausem zásadně proti zavedení eura a země, jako jedna z mála nových členů EU, stále nemá stanovený žádný termín.

COŽ SE NEDÁ ŘÍCI O SLOVENSKU, které chce zavést euro již v příštím roce. A to dokonce přes výměnu kabinetu z proreformního Dzurindova na současný Ficův. Pravá i levá strana slovenského politického spektra se shodne v jednom: chceme euro.
Slovensko jede na plné obrátky, s růstem HDP ve čtvrtém čtvrtletí 2007 ve výši 14 procent a s více jak desetiprocentním růstem ekonomiky za celý loňský rok předběhlo nejen zbytek Evropy, ale i většinu světa. Pravdou ovšem je, že s ekonomikou se rozeběhla také inflace, která v lednu dosáhla 3,8 % a která se začíná stále více skloňovat jako problém při zavedení eura.
Brusel Slovensko upozorňuje, že zavedením eura přijde o silnou korunu, která snižuje velmi podstatně domácí cenovou hladinu. Ve srovnání s centrální paritou (předem s evropskými orgány dojednaná hladina, kolem níž může kurz posílit či oslabit maximálně o 15 %) z listopadu 2005, tj. z doby vstupu do směnného mechanismu ERM 2, slovenská koruna posílila k euru zhruba o patnáct procent. Slovensko také muselo kvůli posilování centrální paritu změnit a nedávno dokonce zvažovalo, zda k tomuto kroku nepřistoupí podruhé.
Posilování koruny podle Národní banky Slovenska snižuje inflační hladinu každoročně o 0,3 až 0,8 %. Přesto slovenští ekonomové, centrální bankéři i politici věří jak v přijetí eura, tak i v dlouhodobě stabilní nízkou inflaci.
V současné době je centrální parita stanovena na 35,51 slovenských korun za euro. Na trhu se ale slovenská koruna obchoduje zhruba za 32,90. Jak uvedl slovenský časopis EuroDomino, tamní analytici podle průzkumu INEKA odhadují konverzní kurz ve výši 32,40 Sk/euro. Zatím ale jde pouze o odhady, konkrétní přepočítací koeficient bude stanoven ve chvíli, kdy evropské orgány řeknou Slovensku ano.

JISTÉ TO ZATÍM NAŠI SOUSEDI NEMAJÍ a ani poslední konvergenční zpráva nebyla nijak optimistická. Brusel všechny zájemce o euro stále upozorňuje na případ Litvy. Tato země chtěla vstoupit do eurozony společně se Slovinskem, v době vstupu však o jednu desetinu procenta překročila inflační kritérium. V té době bylo nepřijetí Litvy šokem, nyní se však země potýká s dvoucifernou inflací a na euro ani nepomyslí. Podobné problémy navíc nyní řeší i Estonsko a Lotyšsko. I tyto země původně mířily rychlým tempem do eurozóny, teď ale řeší vlastní problémy.
Do eurozóny se nehrne ani Polsko. "Nejprve je nutné zajistit, aby ekonomika byla na tento krok dobře připravena," řekl v rozhovoru pro poslední číslo amerického týdeníku Newsweek polský ministr financí Jacek Rostowski. Ten za velký problém kolem přijímání eura označil nutnost strávit dva roky v pásmu omezeného kolísání směnného kurzu ERM-2. "Toto období by mohlo být pro ekonomiku velmi nebezpečné. Musíme se velmi dobře připravit a také musí být stabilní světová ekonomika," uvedl ministr. Předchozí polská konzervativní vláda odsunula přijetí eura ze seznamu svých priorit; maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny v čele s rozpočtovým deficitem se však snažila plnit. Rostowski nekonkretizoval, kdy přesně by Polsko mohlo vyměnit zlotý za euro. Řekl však, že by to mělo být před rokem 2016.

EURO JAKO VAROVÁNÍ. První, a zatím také jedinou přijatou zemí z bývalých postkomunistických států, bylo v roce 2007 Slovinsko. Původně evropský premiant, který splnil vše na jedničku s hvězdičkou, se nyní stal noční můrou eurozóny. Důvodem je růst inflace - zatímco ještě před vstupem ceny ve Slovinsku rostly ročně zhruba o jeden a půl procenta, nyní se jejich tempo vyšplhalo na 5,7 % a je nejvyšší v zemích eura. Slovinci přitom měli velmi přísné podmínky pro obchodníky po zavedení eura, stejně jako státní kontrolu nad růstem spotřebitelských cen. Samotné euro ale podle eurokomisaře Joaquína Almunii příčinou vysokého tempa růstu cen být nemůže. "Nemohu akceptovat, že růst cen ve Slovinsku souvisí s přijetím eura. Jeho příspěvek k vyšší inflaci je maximálně 0,3 procenta."
Bývalý slovinský ministr financí a současný děkan Ekonomické fakulty Univerzity v Lublani Dušan Mramor pro EuroDomino uvedl, že za růstem cen stojí selhání státu při kontrole stanovení cen při přechodu na euro a v malé konkurenci v některých sektorech, jako jsou například telekomunikace. Zcela neoficiálně se však tvrdí, že Slovinsko je posledním socialistickým státem v Evropě s většinou cen regulovaných. Je to asi také jediná země, kde ministr financí vyhlašuje ceny benzinu.

EVROPANÉ A EUROČEŠI. Vztah obyvatel k euru se v průběhu doby mění. Místo jednoduché závislosti - euro posiluje, vše ze zahraničí je levnější, ekonomika šlape a je to skvělé - je zde ambivalentní vztah. Lidé ze zemí eurozóny podle pravidelného průzkumu Eurobarometr z konce roku 2007 viní euro ze zvyšování cen. Myslí si to přes osmdesát procent tamní populace. Podle ekonomických expertů právě v tomto ohledu působí psychologický efekt. Euro se zavedlo v roce 2002, lidé si pamatují ceny z roku 2002. Od té doby uběhlo šest let, ceny stouply. Stouply by ale tak jako tak - ať už s eurem, nebo s původní národní měnou. Mimo jiné to dokazuje i nízký inflační růst v eurozóně, který navíc na uzdě drží měnová politika Evropské centrální banky.
Lidé naopak oceňují jednodušší cestování, lepší přehled o cenách v rámci všech zemí eurolandu a silnější pozici Evropy na mezinárodní scéně. Kupodivu jen minimum Evropanů uvádí, že s eurem přišly i nízké úrokové sazby a pevnější kurz měny.
Češi euru moc nakloněni nejsou. Jejich podpora klesla v průběhu loňska o sedm procentních bodů a je nyní nižší (53 %), než odpovídá dlouhodobě stabilnímu průměru EU 27 (61 %). Stejně klesá náklonnost k EU.

KORUNA NEBO JEDNOTNÁ MĚNA. Jediní, kdo volají po rychlém zavedení eura, jsou exportéři, kterým síla koruny výrazně ujídá zisky. A ujídat zřejmě bude i nadále, i když odhadnout teď další vývoj je poměrně obtížné.
Analytici nyní pracně přepočítávají své prognózy, s podobným vývojem totiž nikdo nepočítal. Původně se očekávalo další posílení, mluvilo se však o hladině kolem 25,40 koruny za euro na konci roku 2008. To ale neznamená, že k tomuto scénáři ještě nedojde. Současné vzepětí koruny může být také na delší dobu poslední. "Zkušenost s uvažováním investorské obce ale napovídá, že při této posilující vlně už koruna s největší pravděpodobností hranici 25 korun za euro nepřekoná. Namísto toho se od ní zřejmě spíš odrazí a bude následovat korekce ke slabším hodnotám," uvedla Markéta Šichtařová z Next Finance.
Otázka je, jak dlouho bude v tomto koruna oslabovat a jestli v horizontu několika příštích let nebude právě 25 korun za euro hranicí, na níž se budou exportéři zajišťovat proti posilování měny. A ta se třeba bude obchodovat za 23,60 Kč/euro.

Julie Hrstková

(ČNB a vývoj koruny)

Dopady silné koruny 
na ekonomiku
+ snižování inflační hladiny prostřednictvím posilování koruny (dovážené zboží je levnější, snižuje tlak na zvyšování domácích cen)
+ silná koruna svědčí o silné a stabilní ekonomice, zvýšení prestiže země v mezinárodním měřítku
- může odrazovat investory, výroba na export je drahá (v případě ČR se zatím nepotvrdilo, změnila se struktura investorů, místo montoven náročných na množství levné práce přicházejí výzkumná centra náročná na kvalifikovanou pracovní sílu)
- zhoršení exportu (nepotvrdilo se, v dobách silné koruny zažívá ČR největší přebytky zahraničního obchodu v historii)
na spotřebitele
+ levnější dovolená, levnější nákupy v zahraničí a to i nákupy on-line
- ti, kteří mají příjem v eurech či dolarech, dostávají reálně stále méně
na podniky
+ levnější dovozy surovin, komponentů
- pro exportéry tlak na zvýšení konkurenceschopnosti, zboží vyrobené v České republice (kde se náklady na mzdy, suroviny apod. vyplácí v české koruně) je ve srovnání s výrobky ze zemí se slabšími měnami stále dražší

Tři scénáře: Slovensko vs. Česká republika
Slovensko kráčí vstříc euru mílovými kroky. Jako jedna z mála zemí provedlo kompletní reformu veřejných financí, zavedlo rovnou daň. Před dvěma lety zafixovalo kurz slovenské koruny ve směnném mechanismu ERM II. Úspěšně bojuje se schodkem veřejných financí, nyní se snaží pomocí všech sil brzdit inflaci.
Slovensko také vykazuje nejrychlejší růst hrubého domácího produktu, s desetiprocentním tempem ekonomiky v roce 2007 je dynamikou blíž k asijským tygrům než evropskému klopotnému úsilí o jakýkoliv růst hospodářství.
Ani Česká republika na tom makroekonomicky vůbec není špatně. Růst HDP se loni přiblížil sedmi procentům. Přebytek obchodní bilance byl nejvyšší v historii, daří se průmyslu i stavebnictví. Lidé mají vyšší mzdy, což se odráží ve vysokém tempu spotřeby a maloobchodních tržeb. Oproti Slovensku máme ale jednu výhodu, či nevýhodu. A tou je volně plovoucí koruna, která v posledních letech neochvějně posiluje. Co se ale stane, pokud Slovensko přijme euro v roce 2009 (tj. zafixuje slovenskou korunu) a Česká republika setrvá u koruny? Možné jsou následující scénáře:

Scénář 1
Slovensko přijme euro a udrží ekonomiku ve stejném stavu jako doposud včetně nízké inflace. Česká republika bude mít ve stejné době posilující korunu, inflace bude nízká, protože doběhnou vlivy, které na ceny mělo zavedení reformy veřejných financí.
V takovém případě na tom budou čeští exportéři hůř, než ti slovenští. Budou se muset vyrovnávat se silnější korunou. Na druhou stranu to bude znamenat vysoký tlak na zefektivnění výroby, na zavádění hi-tech produkce. Lze očekávat pokračující zavírání neefektivních provozů, ke kterému kvůli silné koruně dochází již teď.

Scénář 2
Slovensko zavede euro, ekonomika pojede dál, ale výrazně vzroste inflace. ČR zůstane posilující koruna i nízká inflace.
Slovenští exportéři budou mít "polštář" ve smyslu fixní měny, za úvěry (v eurech) ale zaplatí víc. Evropská centrální banka sice stanovuje jednotnou úrokovou sazbu, ceny půjček v jednotlivých zemích eurozóny se ale výrazně liší a odvíjejí od cenové hladiny daného státu. Půjčky se prodraží i spotřebitelům a zájemcům o koupi bytu. Dlouhodobě je tento stav neudržitelný bez výrazného zpomalení ekonomiky. Čeští exportéři budou i nadále bojovat se silnou korunou, oproti Slovensku na tom budou lépe.

Scénář 3
Slovensko přijme euro a udrží ekonomiku i inflaci. Česká koruna výrazně oslabí.
Čeští exportéři uzavřou kontrakty za lepší kurz. Se slabou korunou, zejména pokud by šlo o dlouhodobý stav, ale výrazně vzroste cena dovozu (včetně surovin), zvýší se domácí cenová hladina. ČNB bude muset zvýšit úrokové sazby, což prodraží půjčky podnikům i domácnostem. Lze očekávat zpomalení ekonomiky v ČR. V takovém případě by vyhráli Slováci.