Řada českých firem zkouší vstoupit na albánský trh, některé z nich úspěšně, společnosti ZVU Potez se podařilo postavit pivovar v Korči, jiným z nich, nehledě na blízkost cíle, se kontrakt podepsat nepodařilo. Jedním z důvodů neúspěchu je skutečnost, že v Albánii obvykle naše firmy nelobbují dostatečně dlouho a intenzivně.
"Ani sofistikované technologie a dobré finanční zajištění, ani příznivá cena vždy nestačí pro prosazení českého výrobku. Nutná je přítomnost zástupců firmy na trhu a ovlivňování decision makers," upozorňuje Miroslav Šindelář, prezident Česko-albánské smíšené obchodní komory, bývalý velvyslanec ČR v Tiraně a současně ředitel firmy Morton Consulting.
Tato nově vzniklá zájmová organizace, zaregistrovaná teprve letos v březnu, by mohla pro české firmy být právě tou chybějící prodlouženou lobbistickou rukou. Ostatně profesní předpoklady k tomu vedení komory má, Miroslav Šindelář strávil v Albánii dvanáct let (student - atašé - velvyslanec).
Z albánské strany renomé zajišťuje komoře Piro Milkani, nedávný velvyslanec Albánie v Česku, nyní majitel produkční a filmové společnosti. Tento někdejší posluchač FAMU a uznávaný režisér bude koncem května v ČR prezentovat svůj čerstvý česko-albánský film s názvem Smutek paní Šnajdrové, v němž hlavní roli hraje Bára Štěpánová. V Tiraně už premiéra snímku za přítomnosti nejvyšších albánských politiků proběhla.
"Komora by měla být platformou lidí, kteří v Albánii vidí profesní a finanční perspektivy i příležitosti ke komunikaci mezi českými podnikateli. Naší ambicí je rozvíjet i společenské a osobní vazby a pomoci také prezentaci kultury v obou zemích. Chceme být partnery oficiálním místům, s nimiž máme v Albánii dobré vztahy," vysvětluje záměry Miroslav Šindelář.
Už na letošní první polovinu roku plánuje komora podnikatelskou misi do Albánie, následovat by měla reciproční návštěva albánských firem. Cílem by mělo být navázání osobních kontaktů, což v případě Albánie není vždy jednoduché. "Internet je teprve v plenkách, ne každá firma ho má. Navíc na něm není dostatek informací. Proto české firmy hledají partnery přes kontakty z minulosti, na základě referencí jiné firmy či dokonce náhodně," poznamenává Miroslav Šindelář s tím, že komora vzhledem k vazbám na tamní podnikatelské organizace může zvýšit pravděpodobnost vyhledání spolehlivého partnera.
Byť má Albánie horší pověst, než si zaslouží, jak tvrdí šéf komory, přesto české firmy musí počítat s některými specifiky. "Image českých výrobků nehraje už v byznysu podstatnou roli. V řadě firem a státních institucí pracuje nová generace mladých a na západě vzdělaných lidí, kteří již nemají vůči ČR takový vztah, aby kvůli němu preferovali naše výrobky. Musíte počítat i s tím, že ačkoliv Albánie učinila za šestnáct let od pádu Hodžovy diktatury, kdy šlo lidem o holé přežití, ohromný pokrok, a vláda se snaží harmonizovat legislativu s Evropskou unií, její praktické naplňování a vymahatelnost práva neodpovídá ještě evropským standardům. Situace se ale příliš neliší od jiných balkánských zemí," tvrdí Miroslav Šindelář.
Na druhé straně je překvapující, jak hojně navštěvují albánští vysocí představitelé Prahu, oproti sporadickým cestám našich poslanců a senátorů do Tirany. Seznam cest albánských politiků od dvou prezidentů, současného předsedy vlády Sali Berishy, dvou předsedů parlamentu, ministrů až po zástupce generálního štábu by byl skutečně dlouhý.
V dubnu (18. 4.) sice přijíždí premiér Mirek Topolánek na oficiální návštěvu Albánie, první návštěvu šéfa vlády od vzniku ČR, přesto intenzita zájmu z české strany není dostačující. Přitom zvýšení našeho exportu bude možné nejspíše až po podepsání většího kontraktu v energetice, infrastruktuře či v jiných oborech jako je chemický či strojírenský, kde existuje potenciál pro naše dodavatele.
V nich se ale firmy neobejdou bez silné státní podpory, zejména pak ve vyhlašovaných tendrech. Proč v nich české firmy zatím neuspěly, odůvodňují znalci poměrů jejich nedostatečně dlouhodobým zpracováváním trhu a také slabší strategickou podporou od vysokých českých politiků.
