Ano, úrok z prodlení z dlužné mzdy zaměstnanec požadovat může. Nevyplacená mzda po termínu její splatnosti, tj. po výplatním termínu, je z právního hlediska „dospělou“ peněžitou pohledávkou zaměstnance vůči zaměstnavateli. Protože se na vztahy upravované zákoníkem práce (speciální předpis upravující občanskoprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli) podpůrně použije občanský zákoník (obecný předpis upravující vztahy vznikající mezi občany obecně), je možné aplikovat § 517 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého může věřitel po dlužníku peněžitého dluhu požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Tímto zvláštním předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., dle kterého odpovídá v současnosti sazba úroku z prodlení výši REPO sazby stanovené Českou národní bankou zvýšenou o sedm procentních bodů. K 28.1.2009 je tedy výše úroku z prodlení rovna hodnotě 9,25% ročně (REPO sazba aktuální k 1.1.2009, tj. 2.25, plus 7). V každém kalendářním pololetí, v němž prodlení dlužníka trvá, se ale výše sazby úroku změní dle aktuální výše REPO sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Tzn. pokud by prodlení zaměstnavatele s výplatou mzdy trvalo i 1.7.2009 a REPO sazba v té době činila, řekněme, 2,5%, bude činit sazba úroku z prodlení pro druhé pololetí roku 2009 9,5% ročně (2,5 + 7). Výši REPO sazby je možné snadno zjistit na stránkách České národní banky (www.cnb.cz).

V případě prodlení zaměstnavatele s výplatou mzdy nebo kterékoliv její části po dobu delší než 15 dnů (což je v daném případě splněno) se zaměstnanci otevírá možnost okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 56 písm. b) zákoníku práce. Zaměstnanci v takovém případě náleží odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 zákoníku práce). Okamžité zrušení je nutno učinit písemně a doručit je zaměstnavateli.

Související