Zákoník práce upravuje poměrně podrobně institut tzv. „odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat“, pro který užívá zkratku „dohoda o odpovědnosti“ (§ 252 an. zákoníku práce). V praxi ale stále přežívá (a bezesporu ještě dlouho bude) tazatelkou zmiňovaný pojem „hmotná odpovědnost“, který užíval původní zákoník práce. Tolik ve stručnosti k terminologické stránce věci a nyní již ke stránce věcné.

Z hlediska zaměstnavatele je značnou výhodou, že v případě řádně sjednané dohody o odpovědnosti (tj. je sjednána písemně se zaměstnancem, který v okamžiku jejího uzavření již dosáhl věku 18ti let) není povinen prokazovat zavinění zaměstnance (zavinění zaměstnance se předpokládá), což je jinak v případě škod způsobených zaměstnancem jeho obecná povinnost (§ 250 odst. 3 zákoníku práce). V žádném případě to ale neznamená, že by se zaměstnanec nemohl zprostit své odpovědnosti z této dohody v případech, kdy schodek na svěřených hodnotách (za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny) vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. V takových případech je to ale sám zaměstnanec (tj. tazatelka), kdo je povinen prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (§ 252 odst. 4). Podaří-li se mu (jí) to, své odpovědnosti se (zcela nebo částečně) zprostí.

Rozumím-li dotazu správně, zmiňuje tazatelka dva schodky: první vznikl v době její přítomnosti na pracovišti a má hodnotu 37.000 Kč, druhý v době její nepřítomnosti na pracovišti z důvodu nemoci a má hodnotu 34.000 Kč (celkový schodek tedy činí 71.000 Kč).

Je-li schodek ze strany zaměstnavatele určen správně, bude patrně problematické rozporovat schodek z doby, kdy tazatelka byla přítomna na pracovišti (37.000 Kč). U schodku z doby její nepřítomnosti by to ale mělo být snazší – tazatelka jednak zmiňuje, že předala klíče a do prodejny vstup neměla, dále je z její snadno prokazatelné nemoci a související nepřítomnosti na pracovišti zřejmé, že neměla možnost se svěřenými hodnotami „osobně disponovat po celou dobu, po kterou jí byly svěřeny“ (§ 252 odst. 1 věta poslední). Tyto skutečnosti by měla zaměstnavateli namítnout a žádat adekvátní úpravu výše schodku, který je jí předložen k úhradě, včetně jeho řádného prokázání (inventura).

S ohledem na množství skutkových otázek, které nejsou z dotazu zcela zřejmé, je nicméně vhodné obrátit se s žádostí o právní pomoc na právníka.

Související