Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, příští týden je poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz připravily srovnávací žebříčky vysokoškolských fakult pro devět oborů. (Loňské srovnání najdete zde)

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.

 

V informatice vítězí Masarykova univerzita

Informatika je v České republice poměrně hojně využovaným oborem, který se učí na velkém množství fakult. Vybrali jsme tedy devět škol, které dosahovaly nejlepších výsledků. Výhodu měly i ty školy, které spolupracovaly a dodaly potřebná data.

Hodnocení oboru informatika je ale tentokrát třeba chápat pouze jako orientační. Má sloužit jako základní přehled a inspirace pro další hodnocení. Srovnávat tyto školy je velmi složité, už proto, že každá nabízí trochu něco jiného.

1. FI MU Brno

2. "Matfyz"
UK Praha

3. Fel ČVUT Praha FIT VUT Brno

 

Čtěte také: Kompletní žebříčky všech univerzit a vysokých škol za rok 2009 - ZDE

(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání všech fakult?)


 

 

Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly.

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

3. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

4. Přehled o absolventech - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o školy - výsledky čtěte ZDE

 

 

 

 

1. Věda: Velké projekty má MFF UK a FI MU

Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými »učilišti«, vítězství v této kategorii proto násobíme třemi.

Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum podle poslední zprávy za léta 2003 až 2007.

Jak hodnotíme: Za vítěze v této kategorii považujeme obě fakulty s výzkumným záměrem z informatiky. Obě mají navíc významné vědecké výsledky.

Většina z hodnocených fakult se pochopitelně objevuje v databázi Rady vlády pro výzkum a vývoj ve sledovaném období 2003-2007, zdaleka ne všechny jejich výsledky však lze přisoudit informatice. Přesnější obrázek proto dávají velké výzkumné záměry v oboru informatika. Takové projekty měly pouze dvě školy.

Ve sledovaném období 2003-2007 měla Fakulta informatiky MU výzkumný záměr „Vysoce paralelní a distribuované výpočetní systémy" (41 milionů v letech 2005-07). Jeden výzkumný záměr v tomto oboru měla i Matematicko-fyzikální fakulta UK, a sice „Moderní metody, struktury a systémy informatiky" (98,6 milionů v letech 2005-2007).

FI MU je také jediná fakulta v databázích, u níž se dají vykazované výsledky připsat jen jejím informatikům. Měly celkem váhu 5438 (pro srovnání: Fakulta informatiky a statistiky VŠE měla za stejné období výsledky s vahou 2858). Šlo například o jeden patent,, dvě technologie (s vahou 200) a 151 článků do světových časopisů.

DOPLNĚNO: Po otištění žebříčků redakci upozornila Fakulta informačních technologií VUT Brno, že také ona měla ve sledovaném období dva výzkumné závěry, byť jejich hlavním oborem není přímo "IN-Informatika", ale "JC-Počítačový hardware a software". Jde o "Výzkum informačních a řídících systémů" (v letech 2003 a 2004 celkem 13,6 milionů korun) a "Výzkum informačních technologií z hlediska bezpečnosti" (v roce 2007 celkem 26,7 milionů korun). 

 

 

 

2. „Světovost": Z MFF vyjíždí 5 % studentů


Proč toto kritérium: Žádná škola se nemůže obejít bez cizích jazyků.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů odjelo alespoň na semestrální pobyt do zahraničí (v poměru k celkovému počtu studentů); dále kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; a nakonec kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 procent; přednáškám v cizím jazyce 30 procent; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, mají váhu 10 procent. Kvůli neúplným datům jsme však zde pořadí nevyhodnocovali.

V této kategorii jsme nemohli fakulty hodnotit, poradenská společnost MOOG & Partner nezískala úplná a srovnatelná data od všech hodnocených škol.

Pokud jde o možnosti výjezdů, nejvyšší šance mají studenti MFF UK (vyjelo 60, tedy 5,31 %). Následuje Fakulta chemicko-inženýrská VŠCHT (3 výjezdy, tedy 3,66 %), Fakulta informačních technologií VUT (51 čili 2 %), Fakulta informatiky a statistiky VŠE (33 výjezdů znamená 1,51 % studentů), Fakulta elektrotechnická ČVUT (64, tedy 1,35 0 studentů), Fakulta aplikovaných věd ZČU v Plzni (7 čili 1,21 %), Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU (19 výjezdů představuje 0,72 %) a Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity (jeden výjezd, tedy 0,23 %). Data Fakulty informatiky MU agentura nezískala.

FIS VŠE hlásí, že vyučuje 98 předmětů v cizím jazyce (Information Systems Management, Games and Decision). Ostravská VŠB-TU 45, VUT 32, pražský „matfyz" 31 (například Introduction to Colour Science), ČVUT 30, FAV ZČU 22, PřF OU Ostrava i VŠCHT hlásí po 9 předmětech v angličtině (Computer Network, Logical Foundations of Artificial ntelligence) a VŠCHT také (Computer Typography).

Pokud jde o jazykové kurzy, formálně nejvyšší nabídku vykazují Přírodovědecká fakulta OU a FIT VUT - 53 semestrů. Následují matfyz (43 semestrů), elektrotechnika ČVUT (41), aplikované vědy ZČU (18). Po sedmi mají informatiky na VŠB-TU a VŠE. Tři semestry hlásí VŠCHT - s dodatkem, že k tomu si může student vybrat „neomezený počet volitelných kurzů".

 

 

3. Experti vytipovali pět škol

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.

Co jsme zjišťovali: Lidé z branže měli seřadit školy podle kvality.

Jak hodnotíme výsledky: Pět vyjmenovaných škol je na společném prvním místě, ostatní na společném druhém.

Odborníci z oboru informačních technologií, které redakce HN loni oslovila, měli velmi různorodé názory na to, jaká škola produkuje nejlepší absolventy.

Poradenská společnost MOOG &Partner přizvala k hodnocení  doc. Ivana Zelinku z Ústavu aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati (jeho škola není mezi hodnocenými).

Experti uváděli nejčastěji pět škol: Fakultu elektrotechniky ČVUT, Fakultu informačních technologií VUT v Brně, Fakultu aplikovaných věd ZČU v Plzni (pro studenty, kteří se chtějí co nejlépe uplatnit v praxi) a Fakultu informatiky MU a obor informatika na pražské Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy pro ty, kteří by se rádi věnovali vědě.

»Z pohledu prestiže bych na prvních místech zmínila České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně,« řekla Martina Šmidochová, personální ředitelka společnosti Microsoft ČR. Brněnská společnost AVG technologies naopak dala přednost studentům »regionálních« VUT Brno a Masarykovy univerzity: »Preferuji absolventy Vysokého učení technického, neboť tato škola klade důraz na praktickou stránku studia,« řekl Karel Obluk z AVG.
Řada firem se také u uchazečů o zaměstnání zajímá i o jiné schopnosti než pouze o znalost informačních technologií. »Nejvíce zaměstnáváme absolventy VŠE a ČVUT. Souvisí to s pozicemi, které poptáváme, na kterých je potřeba mít znalost nejen z čistě IT oborů, ale i z byznysu,« vysvětlila loni personalistka Hewlett-Packard Eva Nosáková.

Loni HN oslovily také přední personalisty. Nejpodrobnější odpověď k oboru informatika poskytl šéf české pobočky agentury Grafton Milan Novák, ovšem jen pro školy z Čech:

»1. MFF UK. Uchazeči z této školy jsou velice žádaní, dobře uplatnitelní na trhu práce, a pokud má uchazeč toto vzdělání, je to vždy záruka dobrých znalostí a pracovních zkušeností v průběhu studia.

2.Fakulta informatiky a statistiky VŠE. Tito uchazeči se nám dobře umísťovali především na pozicích typu konzultant. Většinou to nebývají programátoři, ale lidé, kteří mohou směřovat do oblasti managementu, konzultací apod.

3.Fakulta elektrotechnická ČVUT (výjimečně i fakulta jaderná a fyzikálně-inženýrská)  : široký záběr uchazečů z hlediska uplatnění - programátoři, administrátoři apod.«


 

 

4. Absolventi: Své studenty zná nejlíp MU

Proč toto kritérium: Absolventi mohou nejlépe posoudit z pohledu klientů přednosti i nedostatky školy. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po 6 měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru (pracuje nebo studuje na doktorandském stupni); jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v České republice takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.

Hned šest škol prohlásilo při sběru dat, který pro HN prováděla poradenská společnost MOOG & Partner, že dělá průzkumy mezi absolventy, zná jejich spokojenost i průměrný plat po pěti letech od ukončení školy.

Fakulta  informačních technologií VUT například uvádí spokojenost 88 % a plat po pěti letech 37 688 korun.

Mírně nižší, zaokrouhlená čísla (80 % a 37 000) uvádí Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava.

Fakulta informatiky a statistiky VŠE uvádí spokojenost 80 % a plat 39 752 korun.

Fakulta elektrotechnická ČVUT dokonce tvrdí, že spokojenost je 90 % a plat po pěti letech od skončení školy 60 000 (!).

Stejně vysokou spokojenost uvádí i MFF UK, ale připouští, že platy nezná.

Fakulta chemicko-inženýrská VŠCHT uvádí plat absolventů 37 000 a připouští, že ve vystudovaném oboru zůstává jen 52 % absolventů (ostatní uvádějí téměř stoprocentní věrnost oboru). VŠCHT však odpovídala za celou školu, nikoli jen za obor informatika.

Systematické každoroční průzkumy provádí Masarykova univerzita. Návratnost u posledního - loňského - byla v případě Fakulty informatiky 62 % (to znamená 36 z 58 oslovených). Pro 90 % bylo snadné najít práci, uvádějí hrubý nástupní plat 31 711.

Bývalí studenti Fakulty informatiky jsou ze všech absolventů Masarykovy univerzity nejspokojenější. Nejvíc ze všech (48 %) si myslí, že teorie i praxe byla vyvážená. Dávají nejvyšší známky za to, jak je škola vedla k znalosti jazyků (známka jako ve škole: 2,8), kreativitě (2,4), schopnosti orientovat se v problémech 

a učit se (1,3) nebo koncepčnímu a analytickému myšlení (známka 1,7). A pochopitelně - oceňují to, co jim škola dala v počítačové gramotnosti (známka 1,4) a dávají jí nejlepší známku ze všech absolventů za přístup k internetu.

S odbornou literaturou v knihovně je spokojeno 92 % absolventů a 86 % souhlasilo s tvrzením, že jim přednášeli dobří odborníci.

 

 

 

5. Zájem je o pražské školy

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); kolik má škola doktorandů v poměru ke studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných o další vědeckou kariéru.

Jak hodnotíme výsledky: Všem třem kritériím dáváme váhu 25 %. V tomto případě jsme však neprováděli vyhodnocení především kvůli chybějícím datům o Fakultě informatiky MU a Fakultě informatiky a statistiky VŠE.

V této kategorii jsme nemohli pořadí vyhodnotit kvůli chybějícím datům ze dvou škol. Jinak by bylo pořadí následující.

Nejvyšší převis poptávky mají na Přírodovědecké fakultě OU (berou 48 % přihlášených), na MFF (přijato 56 %) a Fakultě informačních technologií VUT (58,9 %). U Fakulty aplikovaných věd ZČU, Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU se pohybuje úspěšnost od necelých 72 % (Plzeň) do 78 % (ČVUT). Data z VŠE a Fakulty informatiky agentura nezískala.

Nejvybíravější byli úspěšní uchazeči o MFF (zapsaly se jen dvě třetiny), také u ČVUT se zapsalo jen 71 % a na aplikované vědy v Plzni tři čtvrtiny přijatých. Na VUT a VŠB-TU se zapisovalo 83, resp. 84 % přijatých. Naopak ti, co se dostali na VŠCHT nebo Přírodovědeckou fakultu OU, už zde zpravidla i zůstali (92 %, resp. 96 %).

Pokud jde o podíl doktorandů, zdaleka nejvyšší hlásí Fakulta chemicko-inženýrská VŠCHT (28 ku 82 studentů, tedy přes 34 %). MFF se 146 doktorandy má podíl necelých 13 %, Fakulta aplikovaných věd ZČU má 66 doktorandů (11,37 %). Následují Fakulta informačních technologií VUT (148 doktorandů odpovídá 6 % studentů), Fakulta elektrotechnická ČVUT (232 čili 4,9 %), Přírodovědecká fakulta OU (21 doktorandů by bylo 4,7 % studentů) a Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU (82, tedy 3,11 %).

Nejvíce mladých akademiků - docentů do 40 let a profesorů do 50 let - má „matfyz" (12,5 úvazku, tedy bezmála pětina pedagogů!). Následují všechny tři techniky v pořadí brněnská (7+0, tedy 11,66 %), pražská (24+8 mladých akademiků, tedy 11,47 %) a ostravská (9+6, to je něco přes desetinu sboru). Takto mladé akademiky má ještě Fakulta informatiky a statistiky VŠE (5+3, tedy 8,16 %), ani jednoho však nemají na ostravské přírodovědě, na VŠCHT a na Fakultě aplikovaných věd v Plzni.

 

Celkové výsledky