Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, blíží se poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz přinášejí podrobné žebříčky pro devět oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl. (Loňské celkové výsledky najdete ZDE..)

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.


 

Vítězí brněnská přírodověda

Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly. ZDE je celkový výsledek v tabulce

 

Čtěte také: Kompletní srovnání univerzit v roce 2009
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání fakult v devíti oborech?)

 

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Spokojenost a uplatnění absolventů - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE

 

 1) Věda a výzkum: vedou FSS a FSV

Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by školy byly pouhými »učilišti«.

Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum (RVV) podle poslední zprávy za léta 2003 až 2007. V ní jsou zahrnuty články v prestižní periodika zařazená do světové databáze Web of Science, patenty, odborné knihy. Výsledek jsme násobili třemi, protože vědě přikládáme velkou váhu.

Chemie je disciplínou, která přináší velké vědecké výsledky. Právě proto se řada studentů chemie chce věnovat právě výzkumu.

Z hodnocených škol letos ve výzkumu zvítězila Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Podle statistik Rady vlády pro vědu a výzkum (RVV) z poslední zprávy, hodnotící výzkum v letech 2003 až 2007, si Masarykova univerzita vedla v chemickém výzkumu nejlépe v obou kritérií, které jsme sledovali. Tedy jak v absolutních výsledcích, tak v  relativním vědeckém výsledku. Tedy i v přepočtu na jednoho pedagoga si Přírodovědecká fakulta vedla ze všech sledovaných škol nejlépe.

Na druhém a třetím místě skončily se shodným počtem bodů Fakulta chemická vysokého učení technického v Brně a Fakulta chemicko technologická na Univerzitě Pardubice. Na posledním místě skončila Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyněho v Ústí nad Labem. Zde je obor chemie nejmladší, teprve letos vychová první absolventy.

 

2) Absolventy si hlídají všichni

Proč toto kritérium: Absolventi mohou nejlépe školu posoudit z pohledu klientů. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po 6 měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy nejsou obvyklé, sestavujeme žebříček ne podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.

Kromě ústecké Přírodovědné fakulty, která si první absolventy vychová až tento rok, si všechny školy dělají statsitiky a průzkumy o svých bývalých studentech.

Nejpropracovanější průzkum mezi svými absolventy dělá Fakulta chemická VUT Brno. Vedle základních informací o tom, jaké mají platy a kolik absolventů pracuje v oboru, nechybí ani zajímavé detaily. Škola se například zajímá o to, jakým způsobem hledali absolventi své první zaměstnání a jak jsou s ním spokojeni.

Průzkum se navíc snaží postihnout i to, jakým způsobem se liší představy jejich absolventů a realita, s níž se na trhu potýkají.

Tři čtvrtiny absolventů VUT se uplatní v praxi. Bývalý studenti jsou také s úrovní výuky na škole spokojeni.

»Vzhledem k tomu že hodnotí ti, kteří zde vytrvali a propracovali se k titulu tak kladně výuku hodnotí až 89 procent lidí. Regionálně pokrýváme takovou část území, že studenti nemají problém s hledáním místa,« píše škola v dotazníku.

Brněnská škola má také přehled o absolvenstkých příjmech: na postech absolventů materiálových věd si studenti vydělají zhruba 30 tisíc korun, jako pracovníci v laboratořích, například potravináři si přijdou měsíčně na 10 až 15 tisíc korun. Průměrný plat svých absolventů pak škola odhaduje mezi 18 až 25 tisíci korunami.

Podrobné hodnocení přináší i VŠCHT. »Absolventi VŠCHT hodnotí své studium velmi dobře co do kvality, odbornosti i náročnosti. Z postojů a stanovisek respondentů je zřejmá tzv. »profesní hrdost«. Lze konstatovat, že respondenti studium na VŠCHT oceňují kladně a absolvování školy si váží. Vysoké pozitivní hodnocení přínosu studia na VŠCHT pro život a zaměstnání absolventů se objevuje u více než 75 - 80 % všech dotázaných. Více než 80 % absolventů se při hledání místa s problémy nesetkává nebo se setkává s obtížemi jen mírnými,« píše pražská škola v dotazníku.

Z průzkumu VŠCHT také vyplývá, že za pět let po ukončení studia si 50 % absolventů vydělá zhruba třicet tisíc korun.

»Na výši příjmu absolventů má vliv délka praxe a v neposlední řadě obor profesního působení. Z tohoto hlediska mají jednotlivé obory uplatnění absolventů svou specifickou finanční atraktivitu. V platové kategorii nad 30 000 korun se pohybuje 18 % absolventů a to ve finančně nejatraktivnějších oborech jako je konzultace a poradenství, obchod, papírenský a polygrafický průmysl, potravinářský a farmaceutický průmysl,« dodává v dotazníku škola.

 

 

3) VŠCHT ve světovosti vede

Proč toto kritérium: Pobyt v cizině nebo  přednášky v cizím jazyce svědčí  o schopnostech studentů i o servisu, jaký jim škola může nabídnout.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo do zahraničí na nejméně semestrální pobyt; kolik předmětů se vyučuje v cizím jazyce; kolik semestrů jazykových kurzů škola celkem nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %; přednáškám v cizím jazyce váhu 30 %, jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, váha 10 %.

Pokud studenti hledají školu, která jim kromě kvalitní výuky chemie nabídne i důraz na cizí jazyky, ať volí pražskou VŠCHT. Ta má totiž zdaleka nejširší nabídku předmětů, které je možné studovat v cizím jazyce - nabízí jich studentům devadesát. VŠCHT předčila ostatní školy i v počtu jazykových kurzů. Posluchači chemické školy mohou navštěvovat až 46 takových kurzů.

Je také jednou z vysokých škol, která hodně posílá  své studenty na zkušenou na zahraničí univerzity.

Dobré podmínky ke studiu cizích jazyků nabízí i Fakulta chemická na Vysokém učení technickém v Brně. V cizím jazyce je možné studovat až 61 předmětů.

Navíc by na brněnskou VUT měli zamířit hlavně studenti, kteří by rádi během studia vyjeli alespoň na semestr do zahraničí. Oproti jiným školám odtud vyráží totiž každoročně do zahraničí největší procento mladých lidí.

Poslední v žebříčku je Přírodovědecká fakulta UJEP v Ústí nad Labem. Je to ale mladý obor, ve kterém budou vystudovaní absolventi až  letos.

 

 

4)      Experti vyzdvihují gigant

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult.

Co jsme zjišťovali: Lékaři a manažeři v rozhodujících pozicích v chemických firmách i ve výzkumu měli seřadit fakulty podle toho, kterou by doporučili uchazeči o studium.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane body od 5 do 1. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají průměr z bodů.

 

Odborníci se stejně jako v loňském roce jednoznačně shodují: chcete-li kvalitně studovat chemii, běžte na Vysokou školu chemicko - technologickou v Praze. V letošním pohledu expertů používáme v žebříčku jejich loňské hodnocení. Letos k nim agentura MOOG & Partner přidala další dva: budoucího předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše a Přemysla Anteckého ze Svazu chemického průmyslu.

Přestože názory jsou vždy subjektivní, ukazuje se, že většina oslovených expertů upřednostnila VŠCHT zřejmě proto, že se s absolventy této školy nejčastěji setkávají v praxi. Například podle členů představenstva Svazu chemického průmyslu České republiky je VŠCHT ideální volbou především pro studenty, kteří se chtějí uplatnit v chemickém průmyslu.

»VŠCHT je pro potřeby výrobních podniků nejvhodnější, zásobuje absolventy většiny českých chemických firem,« shodují se experti. Pokud však uchazeči tíhnou spíše k vědecké činnosti než k uplatnění v praxi, měli by podle odborníků volit spíše Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Tu jsme však v letošním žebříčku vysokých škol nehodnotili, protože k ní agentura MOOG & Partner nedodala potřebná data.

Část úspěchu pražské VŠCHT přičítají odborníci především tomu, že je oproti jiným školám gigantem v oboru. Díky tomu může studentům nabídnout největší množství různých chemických disciplín. Na VŠCHT je také podle expertů »nashromážděn« největší a nejkvalitnější pedagogický sbor v oboru. Odborníci při hodnocení často zdůrazňovali, že by si uchazeči měli dopředu rozmyslet, zda se chtějí věnovat vědě, nebo upřednostňují dobré uplatnění v praxi.

 

 

5) Největší zájem? O Brno

 

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); dále kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); dále kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); a konečně podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru).

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v převisu poptávky dáváme váhu 40 procent, ostatním kritériím po dvaceti.

Největší převis poptávky po studiu byl po posledním přijímacím řízení na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Šanci na přijetí zde měla pouze polovina uchazečů. Větší šanci, zhruba šedesáti procentní měli studenti na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně.

Nejméně se naopak u přijímacích zkoušek báli zájemci o studium na pardubické chemii a Vysoké škole chemicko - technologické. Obě braly shodně přes dvě třetiny zájemců.

U Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity také platí jednoduché pravidlo: pokud se sem hustým sítem u přijímacích zkoušek studenti protlačí, zpravidla se i na této škole ke studiu zapíší a nevolí jinou alternativu.

Zhruba polovina přijatých studentů pak zůstává na zbylých školách - pardubické, brněnské i ústecké chemii a také VŠCHT.

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity má také nejvíce studentů, kteří chtějí i nadále pokračovat v akademické dráze a nastupují do doktorandského studia.  Postgraduální studim je zde pro 28 mladých lidí (výsledek je přepočten na celkový počet studentů na fakultě).

V závěsu za Přírodovědeckou fakultou je v počtu mladých badatelů Vysoká škola chemicko - technologická. Zde na celkový počet studentů připadá zhruba čtvrtina mladých doktorandů.

Mladé akademiky si snaží vychovávat také Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně. Zde na celkový počet studentů připadá devatenáct procent doktorandů. Čtrnáct procent doktorandů pak mají na pardubické chemii.

Naopak žádné mladé badatele nemá ústecká chemie. Ta však teprve letos vychová vůbec první absolventy.

Prestiž vysoké školy se také odvíjí od toho, jaký má pedagogický sbor a zda - li má v něm mladé perspektivní docenty do čtyřiceti let a profesory do padesáti let. Nejlépe v tomto hodnoceném kritériu uspěla pardubická chemie, která má deset docentů a šest habilitovaných profesorů.

Druhá v pořadí se pak umístila Vysoká škola chemicko - technologická. Zde působí osm docentů do čtyřiceti let a sedm profesorů do padesáti let.

Ve středu tabulky je pak Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity a Fakulta chemická z brněnské techniky. Žádné mladé docenty ani profesory zatím nemá Přírodovědecká fakulta UJEP v Ústí nad Labem.

 

Celkové výsledky

Související