Podle dohody budou členské státy moci žádat o pomoc z fondu pro postižené podniky, které propustí 500 zaměstnanců namísto dosavadních 1000, a míra financování z evropských prostředků se v příštích dvou letech zvýší na 65 % místo dosavadních 50 %. Peníze z fondu mohou být použity na rekvalifikace zaměstnanců a projekty celoživotního vzdělávání, na podporu jejich mobility nebo poradenství při hledání zaměstnání a při přechodu na soukromé podnikání. Proto má pomoc i dlouhodobý dopad.
“Tato dohoda zabije dvě mouchy jednou ranou – v krátkodobém horizontu zmírní následky hospodářské krize, v dlouhodobém posílí evropskou konkurenceschopnost,“ říká zástupkyně stálé představitelky ČR při EU Jana Reinišová, která spolu s kolegy přivedla členské státy a europoslance k dohodě.
Kompromis, který dohodlo české předsednictví s Evropským parlamentem, schválily v úterý 7. dubna členské státy na zasedání tzv. výboru stálých zástupců (Coreper I). Dohodnutý text ještě musí stvrdit Evropský parlament na zasedání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a po té i plenárním hlasováním, a pak jej formálně přijmou ministři EU. Nová pravidla by tak mohla vstoupit v platnost ještě před koncem českého předsednictví. Navíc se mají aplikovat zpětně na žádosti podané Evropské komisi od května 2009.
Revize EGF je součástí Evropského plánu hospodářské obnovy. Dohoda dosažená díky českému předsednictví znamená, že se celkově rozšíří působnost fondu. Nebude se vztahovat jen na řešení změn v důsledku světového obchodu, ale i na zmírnění dopadů krize. Především se ale zjednoduší podmínky pro jeho čerpání, mimo jiné:
- limit pro podání žádosti o pomoc z EGF se sníží z 1000 na 500 propuštěných osob v jednom postiženém podniku včetně jeho subdodavatelů a odběratelů, nebo v postiženém odvětví na úrovni jednoho či dvou sousedících regionů NUTS II;
- doba využívání příspěvku z EGF se prodlouží z 12 na 24 měsíců;
- míra financování z EGF na jednotlivé akce pro propuštěné zaměstnance se v příštích dvou letech zvýší z dosavadních 50% na 65%. Zbytek musí financovat žádající členský stát, na kterém nadále leží největší část odpovědnosti za pomoc propuštěným
zaměstnancům.

Zdroj: MPSV

Související