Ing. Marie Bílková pracovala po absolvování VŠE v Praze ve velkých zdravotnických zařízeních jako Ústřední vojenská nemocnice či Institut hygieny a epidemiologie v útvarech zajišťujících centrální nákup zdravotnické a laboratorní techniky a spotřebního materiálu. V roce 1991 zásadně změnila profesní směřování a začala pracovat v nově vznikajících službách zaměstnanosti, nejprve na Úřadu práce hlavního města Prahy a od roku 1992 na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Zde vytvářela systém kontroly výkonu státní správy v resortu, systém resortní finanční kontroly, dále systém finanční kontroly v rámci implementační struktury pro čerpání evropských prostředků v působnosti ministerstva, budovala útvar interního auditu ministerstva a útvary k zajištění dalších kontrolních kompetencí. V roce 2007 byla jmenována vrchní ředitelkou sekce pro oblast Správy služeb zaměstnanosti MPSV, která se v současné době zabývá politikou zaměstnanosti a trhem práce. Ing. Bílková je odpovědná za koncipování státní politiky zaměstnanosti a řízení úřadů práce při výkonu státní správy v této oblasti. Za cíl si klade vybudování moderních služeb zaměstnanosti pružně reagujících na potřeby trhu práce v podmínkách globalizované ekonomiky a podpora podnětného prostředí na trhu práce, které vyhoví nárokům 21. století.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, mají úřady práce nějaký zvláštní režim pro období krize?
Bílková
Úřady práce rozhodují operativně o organizaci práce, o úpravě úřední doby, o potřebných přesunech personálních kapacit a to vše v reakci na konkrétní situaci. Zásadním mottem, které stanovil ministr práce a sociálních věcí je "krizi nevysedíme v kancelářích". Úředníci proto zřizují dočasná pracoviště u propouštějících zaměstnavatelů nebo ve spolupráci s obcemi, organizují informační akce pro propouštěné, zprostředkovávají přímé kontakty s potenciálními novými zaměstnavateli, nabízejí nové služby, vzájemně sdílejí svou dobrou praxi.
Čtenářský dotaz
Bude se u nás v politice zaměstnanosti uplatňovat flexijistota? Dobrý den.
Bílková
K principům flexijistoty se ČR přihlásila již v minulých letech. V rámci předsednictví iniciovala např. konfenerci na uvedené téma, ta se konala koncem března 2009. Jednotlivé komponenty flexijistoty jsou průběžně upřesňovány a přizpůsobovány vývoji na trhu práce.Jsou zapracovány i do Národního programu reforem, který vychází z Lisabonské strategie a je každoročně vyhodnocován.
Čtenářský dotaz
Jaké jsou, prosím, hlavní směry státní politiky zaměstnanosti, jak se daří je naplňovat a jak se v této činnosti odráží politické třenice na naší scéně? Přeju pěkný den.
Bílková
Státní politika zaměstnanosti je vytvářena státem, ale na její realizaci se podílejí další subjekty činné na trhu práce ( sociální partneři, uzemní samosprávné celky..). Zásadním cílem této politiky je dosažení maximální možné zaměstnanosti, k tomu směřují i jednotlivá opatření přijímaná z úrovně MPSV i z úrovně úřadů práce. Opatření reagují na situaci v konkrétním čase a místě. V současné etapě hospodářské recese nabývá na významu udržení pracovních příležitostí v perspektivních oblastech a zvyšování kompetencí lidí, kteří momentálně své uplatnění nemohou nalézt. Období krize mohou využít ke zvýšení své zaměstnatelnosti v budoucnu.
Čtenářský dotaz
Jsou zdroje evropských fondů vždy využity efektivně? Jaké projekty financované z těchto fondů se uplatňují právě teď, v době zvýšeného tlaku na politiku zaměstnanosti? Děkuji.
Bílková
Efektivitě využívání evropských fondů je věnována velká pozornost na všech stupních řízení. K jejímu zajištění slouží systém kontrolních a řídících mechanizmů vyplývající z národních i evropských předpisů.To sebou přináší i administrativní zátěž, která je občas kritizována zejména z úrovně příjemců finančních prostředků. MPSV realizuje několik národních projektů zaměřených na aktivizaci nezaměstnaných, další regionální projekty realizují úřady práce. Konkrétní odpovědí na současnou situaci je projekt "Vzdělávejte se !" (www.mpsv.cz), který pomáhá zaměstnavatelům proškolovat zaměstnance v době, kdy pro ně nemají dostatek práce. Také je možné předkládat projekty v rámci výzvy "Školení je šance" (www.esfcr.cz).
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jak by podle Vás měla vypadat ideální politika zaměstnanosti? A kam se přiklání víc ta současná: k zaměstnavatelům nebo k zaměstnancům? Děkuji.
Bílková
Ideální politika zaměstnanosti vytváří prostředí, v němž každý má možnost uplatnit své znalosti a schopnosti a zajistit si prostředky k živobytí vlastní prací a zároveň dává zaměstnavatelům možnost získat zaměstnance v potřebné struktuře i množství. Politika zaměstnanosti nesmí být chápána jako rivalita mezi zaměstnanci a zamněstnavateli. Pro naplnění jejích cílů je potřebná spolupráce se všemi účastníky trhu práce a pro úřady práce jsou uchazečí i zaměstnavatelé stejně významnými klienty.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, k zákonu o zaměstnanosti v okamžiku, kdy vstoupil v platnost, se už chystaly novely. S kým jsou takovéto záležitosti konzultovány? Jaký je Váš tým, se kterým se radíte? Z praxe nebo z úředníků? Děkuji za odpověď
Bílková
Změny právní úpravy mají různé důvody. Stává se, že teprve praxe ukáže na některá úskalí přesto, že právní norma prošla standardním připomínkový procesem, tj. měli ji k dispozici jak teoretici, tak praktici. V současné době je třeba reagovat i na dynamickou situaci na trhu práce.
Čtenářský dotaz
Paní ředitelko, co tedy mohou úřady práce, popř. MPSV udělat pro zaměstnavatele, pro zaměstnance ohrožené propuštěním a co skutečně dělají? Děkuji za odpověď
Bílková
Kdybych měla odpovědět úplně, nestačil by mi v žádném případě vymezený čas a prostor. kromě standardních postupů, vytvářejí úřady práce i postupy a přístupy aktualizované a upravené podle konkrétních podmínek. O některých jsem se již zmiňovala v předchozích odpovědích. Potřebné informace jsou dostupné např. na webových stránkách MPSV (www.portal.mpsv.cz) či přímo na úřadech práce.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, máte pro svou práci nějaké zdroje inspirace v zahraničí? Který model politiky zaměstnanosti je Vám blízký?
Bílková
Děkuji za milý dotaz. Inspiraci jinde určitě věnujeme pozornost. Nechceme se učit pouze z vlastních chyb. K dispozici máme četné kontakty s kolegy v zahraničí a to v praktické rovině s představiteli služeb zaměstnanosti i s teoretiky z výzkumných institucí. Spousta kontaktů je formalizovaných v orgánech vytvořených za tím účelem Evropskou komisí, další jsou spontánnější např v rámci projektů či dobrých sousedských vztahů. A který z modelů je mi blízký ? Mohla bych jmenovat např. Dánsko, či Nizozemí. Podstatné však je, že při využívání zahraničních dobrých zkušeností je třeba respektovat naše souvislosti.
Čtenářský dotaz
Co si mám představit pod pojmem "podnětné prostředí na trhu práce"? děkuji
Bílková
Podnětné prostředí na trhu práce je přesně to, čeho chceme dosáhnout - viz ideální politika zaměstnanosti.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, s nezaměstnaností je to u nás pořád docela dobré, vyspělé evropské státy jsou na tom podle statistik hůř. Čím myslíte, že to je?
Bílková
Statistické ukazatele související s trhem práce byly v ČR v porovnání s průměrem v EU příznivější i v době před krizí. Měli jsme tedy lepší výchozí základnu, což se projevuje i v současných podmínkách. Jsem přesvědčena, že svůj význam má i kvalita služeb zaměstnanosti v České republice, zejména zkušenost a profesionalita zaměstnanců úřadů práce.
Čtenářský dotaz
Kdy budou služby zaměstnanosti, poskytované naším státem, skutečně moderní a co jim ještě chybí? Děkuji a přeji pěkný den.
Bílková
Ve Vaší otázce je skryto negativní hodnocení úrovně služeb zaměstnanosti. Součástí každého hodnocení je srovnávání. Pokud porovnáváme naše veřejné služby zaměstnanosti s těmi zahraničními, nedopadáme rozhodně špatně. Zlepšovat lze ale vždy. Prostor máme ve standardizaci uspořádání úřadů práce a následné standardizaci poskytovaných služeb. Pozornost si zasluhuje propojení informačních systémů i v rámci dalších orgánů státní správy. Limitem není nedostatek nápadů, ale zejména investiční náklady.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, kdo rozhoduje o tom, která vzdělávací instituce bude poskytovat rekvalifikaci? Konrkétní pracovní úřad, nebo nějaký mezičlánek, zprostředkující instituce?
Bílková
Úřady práce jsou samostatné právní subjekty, hospodaří s prostředky státního rozpočtu a z hlediska zákona o veřejných zakázkách jsou veřejným zadavatelem. Pokud tedy úřad práce nakupuje rekvalifikace jako službu, je vázán postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
Čtenářský dotaz
O projektech "Vzdělávejte se !" a "Školení je šance" už jsem četl. Jaký je o ně zájem mezi firmami?
Bílková
Zájem je obrovský. Do projektu "Vzdělávejte se!" se přihlásilo kolem 900 zaměstnavatelů, žádosti již byly schváleny více než polovině, coč reprezentuje více než 23 tis zaměstnanců. Několik kurzů již bylo ukončeno. U "Školení je šance" byla minulý týden první uzávěrka pro hodnocení.
nahoru Obnovit
Související