Budou úředníci nové vlády dělat politiku? Samozřejmě. Například proto, že některým se v politice zalíbí a budou v ní chtít zůstat. Už v prvních dnech lze zaznamenat podivné diskrepance. Zatímco vláda připravuje zmražení mezd nikoli pouze ve státní správě, ale pro všechny státní zaměstnance (sem patří i učitelé, hasiči, policisté apod.). V té samé době ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka (ano - ten, co vypadá jako že si nalepil falešný vous) řekl, že „v souvislosti s krizí" navrhne, aby důchody v příštím roce vzrostly o dvě procenta.

Proč? Není k tomu přece vůbec žádný důvod. Narůstá počet soukromých firem, které snižují lidem mzdy. Platy pro učitele a státní správu budou růst o nulu. Proč by důchodci měli mít privilegium. Krize navíc postavení důchodců nijak nezhoršuje. Ti se nemusí bát ztráty zaměstnání, zajímají je především ceny. A inflace se nezadržitelně řítí dolů a hned tak zase neporoste.

Až půjde inflace nahoru, budou se logicky zvyšovat i penze. Nic drastického se neděje ani státním zaměstnancům. Mzdy jim sice neporostou, ale práce pro stát znamená v tuto chvíli jistotu. To v soukromém sektoru mají mnozí lidé nervy na dranc. A bude to horší. Až krize pomine, bude pochopitelně správné zvyšovat platy učitelům, protože dlouhodobým strategickým zájmem státu je kvalitnější vzdělávání. Teď se ale uskromňují skoro všichni.
...

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek zaútočil ještě před odchodem z funkce na svého předchůdce Pavla Mertlíka a to v souvislosti s pádem IPB a jejím převzetím ze strany ČSOB. Bylo by zajímavé vědět, co o tom soudí nový ministr Eduard Janota, který jako náměstek (a před tím ředitel odboru) řídil státní rozpočet všech polistopadových ministrů.

Souhlasí Janota s bývalým šéfem Kalouskem nebo s bývalým šéfem Mertlíkem? Mimochodem - mnohem brutálnější řešení, která v souvislosti s finanční krizí v USA zvolil americký bankovní dohled (případ Washington Mutual a mnohé další) daly za pravdu tomu, jak byla řešena krize IPB v České republice.

Úspěch Janotova úřadování záleží do značné míry na tom, zda bude na ministerstvu vládnout on nebo Radek Šnábl, ředitel mezinárodně-právního odboru. Ten je z líhně klubu přátel Nomury, zařizoval smír státu s ní. Na ministerstvo přišel za Tlustého, ale ve své funkci vesele pokračoval i za Kalouska, kdy řídil vypořádání dalších miliardových arbitráží.
...

Japonská ekonomika se v prvním čtvrtletí letošního roku propadla o stěží uvěřitelných patnáct procent. To je číslo, které jsme dosud zaregistrovali pouze v případě nesrovnatelně menších a méně důležitých ekonomik, jako jsou státy pobaltské. A mimochodem je to číslo, před kterým blednou i propady HDP během Velké deprese.

Zajímavé jsou dvě věci. Drastické numero je ze dvou třetin způsobeno propadem poptávky domácností a svědčí to o tom, že Japonci skutečně dokáží propadnout depresi a vidět věci velmi temně.
Paradox spoření (lidé začnou spořit, právě když by si vlády přály opak - jde o individuálně racionální chování, ale kolektivně iracionální, tedy ve svém důsledku i individuálně iracionální) je známá věc, ale tohle je superparadox spoření.

Druhá zajímavá věc je, že akciové trhy už to vůbec nevzrušuje. Berou to naopak jako potvrzení pádu na dno. Horší už to být nemůže. Uvidíme.
...

Zatím nikým výrazně neotřásla ani skutečnost, že stavby nových domů byly v USA v dubnu na rekordně nejnižší úrovni. Domů se začalo stavět 458.000. V dobách největšího boomu to byly 2 miliony nových staveb měsíčně. Aby se čísla mohla zlepšovat, musí nejprve dosáhnout dna. A teď je otázka, jak daleko je Amerika ještě od dosažení dna.
...

Podle Irish Times - TNS roste v Irsku sila příznivců Lisabonské smlouvy. Pro je 52 procent respondentů, proti 32 procent a nerozhodnuto 20 procent. Není divu, že jsou čeští eurofobové tak neklidní.