Většina dotázaných považuje současnou míru nezaměstnanosti za příliš vysokou. Dále se pak lidé domnívají, že je sice v současnosti možné sehnat práci, ale je obtížné získat vhodnou práci.

Hodnocení úrovně nezaměstnanosti

Dvě třetiny dotázaných považují současnou míru nezaměstnanosti za příliš vysokou. Dalších 29 % ji vnímá jako přiměřenou a pouze 1 % jako příliš nízkou. Zbylých 5 % oslovených pak v otázce nezaujalo jednoznačný názor.
Vysokou míru nezaměstnanosti kritizují zejména nevyučení dělníci (82 % „příliš vysoká“), nepracující důchodci (74 %) a přirozeně také nezaměstnaní (73 %). Dále pak nezaměstnanost považují za příliš vysokou lidé, kteří hodnotí životní úroveň své domácnosti jako špatnou a respondenti nižším vzděláním. Naopak nejméně problematizují aktuální míru nezaměstnanosti vedoucí pracovníci (33 %) a vyšší odborní zaměstnanci (43 %)2.

Vývoj nezaměstnanosti v nejbližších dvou letech

Mezi veřejností převládají z vývoje nezaměstnanosti v nadcházejících dvou letech obavy. Téměř tři pětiny dotázaných jsou toho názoru, že se míra nezaměstnanosti do budoucna zvýší („výrazně + částečně se zvýší“), čtvrtina se domnívá, že nezaměstnanost zůstane beze změny a pouhých 8 % respondentů je optimistických, když tvrdí, že dojde ke snížení aktuální nezaměstnanosti („výrazně + částečně se sníží“).
Z dalšího vývoje nezaměstnanosti mají větší obavy lidé, jejichž ekonomické zázemí a možnosti uplatnění na pracovním trhu jsou obecně horší. Mezi lidmi se špatnou životní úrovní očekává do budoucna vyšší nezaměstnanost 70 % dotázaných. Vyšší nezaměstnanost rovněž předpokládají více než tři čtvrtiny nezaměstnaných.

Hodnocení situace na trhu práce s ohledem na reálnou míru nezaměstnanosti – časové srovnání

Po několikaletém období, kdy subjektivně vnímaná nezaměstnanost plynule klesala, došlo v letošním roce k razantnímu nárůstu kritických hlasů. Oproti loňsku rekordně přibylo respondentů považujících stávající úroveň nezaměstnanosti za příliš vysokou a to o 29 procentních bodů. Podobně se u výhledu do budoucna zvýšil podíl lidí očekávajících růst nezaměstnanosti o 34 procentních bodů.

Šance nezaměstnaných nalézt práci

Podobně jako u předchozích otázek je stávající hodnocení šancí nezaměstnaných při hledání práce ovlivněno celkovým zhoršením ekonomické situace. Nejvíce respondentů zastává názor, že většina nezaměstnaných si není schopna sehnat vhodnou práci (51 %), čtvrtina dotázaných tvrdí, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vůbec žádnou práci a pouze 18 % se domnívá, že nezaměstnaní jednoduše nemají zájem pracovat.
O nemožnosti sehnat jakoukoliv práci jsou přesvědčeni zejména nezaměstnaní a lidé s horší životní úrovní (shodně 47 %). Naopak názor, že se nezaměstnaným nechce pracovat, zastávají především vedoucí pracovníci, podnikatelé a také lidé starší 60 let.

Situace na pracovním trhu v místě bydliště

Zatímco v uplynulých letech vykazovalo hodnocení situace na trhu práce v místě bydliště pozvolný nárůst pozitivních odpovědí, letos došlo ke značnému propadu. Celá třetina dotázaných tak nyní považuje za obtížné sehnat v místě bydliště jakoukoliv práci a téměř desetina respondentů tvrdí, že je to zcela nemožné.

Pravděpodobnost ztráty zaměstnání

Ztráty zaměstnání se aktuálně obává 31 % dotázaných („velmi + spíše pravděpodobné“). Naopak 55 % respondentů toto považuje za nepravděpodobné („spíše + velmi nepravděpodobné“) a 14 % neví. Oproti předchozím letům tedy mírně přibylo těch, kteří připouštějí možnost ztráty svého zaměstnání.
Nejčastěji se tak vyslovují nekvalifikovaní dělníci (56 % „spíše + velmi pravděpodobné“) a dále pak lidé s horší životní úrovní a nižším vzděláním.

Spokojenost se stávajícím zaměstnáním

Většina pracujících je se svým zaměstnáním spokojena (67 % „velmi + spíše spokojen“). Odpověď „ani spokojen, ani nespokojen zvolilo 28 % respondentů a nespokojení čítají pouze 5 % („velmi + spíše nespokojen“).

Zdroj: CVVM

Související