Mezi vždy platící úsloví patří i to, že na každé době lze najít něco špatného i dobrého. Krize je realitou, už se ani nepíše, zda jde o krizi finanční, ekonomickou, hospodářskou. Stačí slovo krize.

 

Ale každá doba má i své klady, možná paradoxy. Jeden nabízím.

 

V roce 1994 století, tedy po kuponové privatizaci, měl ČEZ více jak 320 tisíc akcionářů. Řada lidí vyměnila své kupóny za akcie energetické firmy. Někteří třeba vlastnili jen 3 nebo 4 kusy, tenkrát ještě v nominální hodnotě 1 000 Kč.

 

V devadesátých letech jejich počet každoročně prudce klesal po desetitisících. Vidina získat reálné peníze za akcie vedla většinu z nich k prodeji a to přesto, že jejich cena byla oproti současnosti více jak 10krát menší. Kdo to ale tenkrát mohl tušit?

 

Logicky tak postupně docházelo k tomu, že ubývalo drobných akcionářů a ti velcí postupně zvětšovali své podíly.

 

V roce 2000 již bylo akcionářů jen 143 500. V novém tisíciletí nadále akcionářů ubývalo, ale již nižším tempem. Ročně jich ubývalo v řádu tisíců, pak jen stovek. Ale úbytek byl trvalý. Obrat nastal paradoxně až nyní, v době krize. Pří valné hromadě akcionářů v polovině loňského roku měl ČEZ 117 581 akcionáře. Nyní o rok později jich je 124 457. Tedy plus 6 876 (téměř 6 procent). Což je dost.

 

Dala by se udělat zkratka. V době krize drobní investoři nakupují akcie ČEZ. ČEZ tak pro ně představuje jednu z mála jistot v době finanční krize. Jistá souvislost zde určitě bude, ceny akcií v krizi spadly raketově. Zděšení bylo velké. Pokud někdo chtěl zůstat u investování do akcií, hledal akcie méně rizikové. A mezi ty energetika a ČEZ zcela jistě patří. Jakkoliv ani akcie ČEZ nebyly ušetřeny velkého propadu.

 

Ale určitě k tomuto nárůstu významně přispěl i všeobecný rozvoj online obchodování a dostupnosti obchodů s akciemi pro drobné investory. I ten nastal v poslední době.

Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ

 

Související