Nikdo nechce, aby vyhozené věci končily jako odpad na skládkách. Moderní člověk dnes recykluje. A recyklovat se dá kdeco.  Samozřejmě, že s různým efektem. Víte ale, která látka má největší šanci se po použití znovu dostat do oběhu? Zkuste hádat. Není to železo, není to hliník, není to měď. Ani zlato, ani stříbro. Není to ani sklo, ani papír. Je to, možná překvapivě, uran. 96% z uranu použitého v jaderném palivu je dnes možné recyklovat.

Pro upřesnění: jedná se o recyklaci jaderného paliva použitého v energetických jaderných reaktorech. Přesně toho paliva, kvůli kterému starostové nedaleko meziskladů/úložišť vyhořelého paliva šílí a kvůli kterému se nazelenalí aktivisté přivazují řetězy ke kolejím a k plotům. K porovnání s jinými látkami jen dodám, že v USA se dnes recykluje něco málo přes 50% papíru, přibližně 55% železa, 60% barevných kovů a 20% plastů. 

Ano, ozářené jaderné palivo lze recyklovat z 96 % a vyrobit z něj palivo nové. Toto lze udělat i s palivem, které je dnes uloženo v meziskladech a úložištích. Tedy kompletně s veškerým vyhořelým palivem. A to není žádná teoretická chiméra, Francie to se svým použitým palivem ve spolupráci s Ruskem běžně dělá. Britové a Japonci mají komerční závody na recyklaci paliva a Čína přemýšlí o výstavbě závodu na recyklaci, která byla doposud spíše známá pod pojmem přepracování. Takže, až se vás někdo zeptá, co se dá nejlépe recyklovat, odpověď už znáte.

 

Abych trochu odlehčil téma, dvě studentky z letošního World Nuclear University SI kurzu v Oxfordu přišly s videem o recyklaci a přepracování, které stojí za to shlédnout i těm, kteří dnes ani uran ani domácí odpad netřídí.