Vítězství Angely Merkel v nedávných něměckých volbách, či spíše možnost její CDU/CSU vytvořit s FDP, která má v čele Guida Westerwelleho, vládní koalici, má velmi pozitivní vliv na na Česko. Zejména na českou energetiku. A to hned ve dvou rovinách.

Za prvé: Německá posedlost, zvláště ve východních spolkových zemích, stavět větrné elektrárny, znervózňovala správce energetických sítí v okolních státech. A právě větrné elektrárny chce nová vláda podporovat méně.

Pro nás Čechy to je dobře, protože větrné elektrárny mají několik zajímavých rysů:

A/ Fungují, jen když fouká vítr: Jinak se netočí.

B/ Musejí být odstaveny, když vítr fouká moc: To by je vichřice zničila.

C/ Nedá se jim poručit, kdy mají fungovat: Zkrátka čekají na svůj správný vítr, asi tak jako plachetnice čeká na svůj. V našich krajích se dá očekávat využití na 20-25 procent, u moře i více.

D/ Mají malý měrný výkon: K nahrazení výkonu dvou bloků Temelína je zapotřebí jednoho tisíce běžných větrných elektráren. To jest tisíc sloupů s vrtulemi.

Vlastnost C vede k tomu, že ke každé větrné elektrárně musí být v záloze zdroj, který lze připojit, pokud není zrovna „správně“ větrno, tedy ve zbylých 75-80 procentech. Pokud je tento „záložní“ zdroj vodní a voda je k dispozici zadarmo - je vyhráno. Pokud je to elektrárna tepelná, s vysokými provozními náklady - není to tak špatné, v době, kdy se vrtule točí, ušetříte za plyn/uhlí. Když to je jaderná elektrárna ,s velmi malými palivovými náklady - je to ekonomická hloupost. V případě D by tedy ani nový tisícvětrníkový les nevedl k odstranění Temelína, ale jen k tomu, že by byl častěji vypnut. V Německu se síť dnes reguluje i jadernými elektrárnami, protože větrné zdroje mají při dodávkách do sítě přednost před ostatními.

Vlastnosti A a B vedou k tomu, že tento „záložní“ zdroj musí být k dispozici velmi rychle, aby celá síť nevypadla. Některé země, například Rakousko se svými vodními elektrárnami, nebo Dánsko se soustavou propojenou s Norskem, kde je přehršel vodních elektráren, mají toto zaručeno.  V případě Německa to však zaručeno není. Takže pokud Němci připojí či odstaví celý svůj větrný arzenál, okolní země to hned pocítí. Zafouká trochu vítr, vlastnost A, okolní země mají přísun německé elektřiny. Zafouká moc, vlastnost B, a najednou je všechna elektřina odpojena. Loni to málem vedlo k přetížení a odstavení sítě, tedy k blackoutu. A představte si třeba Vánoce potmě. Změna politiky německé vlády tedy může toto riziko snížit.

Za druhé: minulé německé vlády přišly s nápadem do roku 2020 odstavit všechny německé jaderné elektrárny. Tímto rozhodnutím totálně zlikvidovaly vedoucí roli Německa v jaderné oblasti na mnoho let. Výroba a vývoj varných reaktorů z Offenbachu, či tlakovodních reaktorů z Erlangenu, oboje naprostá světová špička v oboru, byly prodány Francouzům. Nejlepší vývoj vysokoteplotních reaktorů na světě byl prodán Jižní Africe. Němcům zůstaly po výprodeji jaderného zlata „jen“ špičkové varné a tlakovodní elektrárny a nejlepší výzkumný reaktor na světě.

Obrat v politice německé vlády tento trend zvrátí a, protože nyní jsou veškeré německé výrobní jaderné kapacity ve francouzských rukách, může to hrát roli i pro nás, pokud tendr na nové ČEZ reaktory vyhraje francouzská Areva. Ale jelikož je už pozdě, o tom napíši až příště.

Související