Rumunsko je největším ekonomickým partnerem ČR v regionu jihovýchodní Evropy. Významný růst vzájemného obchodu s Rumunskem započal v roce 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie. Po přistoupení Rumunska v roce 2007 se dynamika růstu mírně snížila, růst obchodu však zůstal působivý až do konce roku 2008. Přestože české vývozy do Rumunska byly dlouhodobě dominantní, postupně rostly i dovozy z Rumunska.

Za prvních sedm měsíců 2009 obrat vzájemného obchodu meziročně zásadně poklesl (40,4 %), a to zejména z důvodu propadu českých vývozů (44,4 %). Obecně lze konstatovat pokles poptávky po zboží všeho druhu. Z významných skupin výrobků však drastický pokles zaznamenal vývoz výrobků skupiny 87 - vozidla motorová, traktory, kola aj. vozidla (pokles o 76,6 %) a dále skupiny 85 - přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu (pokles o 22,4 %).

Komoditní struktura obchodu se v posledních letech v zásadě měnila pouze málo, a to zejména v pořadí úspěšnosti položek v jednotlivých letech.

Hlavní vývozní komodity ČR tvoří osobní motorová vozidla (prodej aut Škoda přesáhl v roce 2008 23.000 kusů), díly a příslušenství motorových vozidel, vozidla motorová pro dopravu veřejnou osobní, části a díly vozidel železniční kolejové dopravy, železo a ocel a výrobky ze železa a oceli, reaktory, kotle, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, výrobky zdravotnické a instalační, kovové výrobky, výrobky z pryže, kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat, mýdlo, prací mazací a leštící přípravky a vosky.

Změna nastala až v letošním roce, kdy se projevily dopady ekonomické krize i v našem bilaterálním obchodě, kde byly zasaženy vývozy objemově významných komodit. Odložená spotřeba domácností negativně ovlivnila zejména propad dovozů automobilů a TV přijímačů, vedle toho potíže některých sektorů hospodářství např. stavebnictví vedly ke snížení dovozů stavebních materiálů (zejména železo a ocel, či výrobky z nich). Po odeznění negativních dopadů krize však lze počítat s rumunským trhem zejména pro umístění strojů a zařízení a motorových vozidel a jejich součástí.

Hlavními dovozními komoditami ČR jsou dráty, kabely, vodiče, turbíny a kotle, železo a ocel a výrobky z něj, díly a příslušenství motorových vozidel, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, stroje a zařízení užívané v průmyslu, hliník a výrobky z hliníku, kaučuk a výrobky z něj, nábytek.

Výměna zboží mezi Českou republikou a Rumunskem (v tis. EUR).

2007

2008

I-VII/2008
I-VII/2009

Vývoz z ČR

1 150 866

1 426 422

872 857

485 686

Dovoz z ČR

392 901

458 742

262 336

191 043

Obrat

1 543 768

1 885 164

1 135 193

676 728

Saldo

757 965

967 681

610 521

294 643

Zdroj: ČSÚ

Bilance vzájemné výměny služeb (v mil. CZK).

Služby celkem

2007

2008

1-6/2008

1-6/2009

Příjmy

1 918,5

2 192,6

1 161,1

1 293,6

Výdaje

818,5

860,4

375,6

407,1

Saldo

1 100,0

1 332,1

785,5

886,4

Obrat

2 737,0

3 053,0

1 536,7

1 700,7

 z toho

Doprava

Příjmy

1 100,0

1 442,8

828,6

546,1

Výdaje

252,1

205,1

92,1

125,6

Saldo

847,9

1 237,7

736,5

420,5

Obrat

1 352,1

1 647,9

920,7

671,7

Cestovní ruch

Příjmy

249,8

293,7

144,6

198,6

Výdaje

100,8

110,7

53,8

28,0

Saldo

149,0

183,0

90,8

170,6

Obrat

350,6

303,7

198,4

226,6

Ostatní služby (spoje, stavebnictví, finance a pojišťovnictví, obchodní služby)

Příjmy

568,7

456,0

187,8

548,9

Výdaje

465,6

544,6

229,9

253,5

Saldo

103,1

-88,7

-42,1

295,4

Obrat

1 034,3

1 000,6

417,7

802,4

Zdroj: ČNB

Poté, co se obě země staly součástí vnitřního trhu EU, vzájemná výměna služeb mírně roste. V oblasti obchodu služeb však zůstává nevyužitý potenciál. Příjmům v oblasti služeb dominují příjmy z dopravy, a to zejména silniční a železniční, které však v prvním pololetí letošního roku zaznamenaly pokles. Stále více se však prosazují různé obchodní, odborné a technické služby, které stojí i za růstem v první polovině letošního roku.

Z českých firem jsou největšími českými hráči na rumunském trhu PPF Investments a PPF/Generali, dalšími známými firmami jsou například Dekonta, DHI Hydroinfo, Geodis, Accace, Advokátní kancelář Konečná-Šafář, Confima apod. Jak vyplývá z tabulky obchod službami nebyl zasažen ani negativními dopady ekonomické krize.

Bariéry

Skutečnost, že obě země jsou od roku 2007 součástí jednotného vnitřního trhu, formálně právně zajišťuje volný, bezbariérový obchod zbožím i výměnu služeb. V současné době nejsou českými subjekty hlášeny žádné překážky obchodu s Rumunskem. Přesto je potřebné obecně připustit možnost nesprávné transpozice či aplikace práva ES, či možnost potíží s certifikáty z důvodu rozdílných podmínek (např. Rumunsko je v seizmické oblasti a úřady mohou u stavebních výrobků požadovat další testy). I v takovém případě je dobré si uvědomit výhod společného evropského prostoru a využít všechny nástroje, které nabízí.

Jedním z nich je SOLVIT – mimosoudní systém řešení problémů na vnitřním trhu. SOLVIT se zabývá v zásadě jakýmkoli problémem mezi občanem nebo podnikatelem na jedné straně a správním orgánem členského státu EU na straně druhé, který se týká nesprávné aplikace evropských právních předpisů. Je to neformální systém, spravovaný v České republice Ministerstvem průmyslu a obchodu, na který se můžete obracet jakýmkoli způsobem - telefonicky, e-mailem, faxem, dopisem, můžete rovněž podat svoji stížnost on-line nebo přijít osobně. Kontaktní údaje lze nalézt na www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/solvit.

Ekonomické výhledy Rumunska

Aktuální negativní ekonomický vývoj v ostatních státech Unie se výrazně promítá i do kondice zdejšího hospodářství. Finanční krize spolu s ekonomickým poklesem s určitým zpožděním dorazily i do Rumunska.

Bankovní systém Rumunska zatím odolal negativním dopadům finanční krize. Naplno se však ukázalo, že vysoké zahraniční i domácí zadlužení firem i domácností, resp. jejich zadlužení v cizích měnách bylo velmi riskantní a při poklesu domácí měny přineslo mnoho potíží. Navíc bankovní domy, obdobně jako v jiných zemích EU, zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů. Snížená schopnost některých subjektů splácet své dluhy a ztížený přístup firem k úvěrům jen umocnily hospodářský útlum, který se v rumunské ekonomice projevuje naplno.

Současná situace však není jen důsledkem globálních jevů. Samotná struktura rumunské ekonomiky a faktory růstu v minulosti významně přispěly k dnešnímu stavu. Rumunsko není na rozdíl např. od České republiky tolik orientováno na export. Ekonomika zde totiž byla výrazně tažena domácí poptávkou. Dařilo se zejména finančním službám, automobilovému průmyslu, obchodním řetězcům s rychloobrátkovým zbožím, stavebnictví.

Rychlý růst spojený se zvyšováním deficitu běžného účtu (hlavně díky dlouhodobě negativnímu saldu obchodní bilance a nárůstu mezd neodpovídajícímu produktivitě práce) by dříve či později vedl k přehřátí ekonomiky. Globální hospodářský pokles jen celý proces urychlil.

I když situace není tak vážná jako v sousedním Maďarsku nebo v Lotyšsku, hlavně odliv zahraničního kapitálu, snížení objemu přímých zahraničních investic a remitend o polovinu, slábnoucí měna a výrazný propad příjmů státní pokladny vedly vládu Rumunska k uzavření dohody o půjčce s MMF, EU, Světovou bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj ve výši 20 mld. Euro. Tato půjčka přinesla určité uklidnění (zejména snížení volatility kurzu rumunské měny) a byla pozitivně přijata i ratingovými agenturami, které v reakci na její sjednání nesnížily hodnocení Rumunska.

Jaké jsou tedy vyhlídky Rumunska do budoucna? Lze předpokládat, že bude dále pokračovat hospodářský pokles, i když propad v druhém pololetí roku 2009 už pravděpodobně nebude tak strmý jako v prvním. Optimistické scénáře předpokládají, že v roce 2010 dojde k oživení a obratu směrem k růstu.

Je však nepochybné, že se ještě zvýší nezaměstnanost (v současnosti cca 6 %), což dále zatíží už tak napjatý státní rozpočet, který vláda musí díky dohodě s MMF držet pod kontrolou.

Jak se krize projevuje v jednotlivých oborech

Zasažena je většina odvětví rumunské ekonomiky – průmysl, stavebnictví, zemědělství i služby. Všechna vykazují pokles. HDP se za první pololetí roku 2009 meziročně snížil o 7,6 %. Největší propad ve stejném období celkově zaznamenala oblast služeb, nejmarkantnější obrat od růstu k poklesu vykázalo zřejmě stavebnictví, které bylo zvláště v letech 2007 a 2008 jedním z výrazných faktorů růstu (v Rumunsku rostlo nejvíce ve srovnání s ostatními členy EU). Co se týče průmyslu, výrazně nejvíce postižen je automobilový (i když německé šrotovné dopady dočasně zmírnilo), chemický, textilní, metalurgický průmysl.

Perspektivní obory

I přes negativně vyhlížející současnou situaci je třeba vidět potenciál, který Rumunsko má a který bude po překonání současné krize opět lákat zahraniční firmy k vstupu na zdejší trh. Členství v EU, velikost trhu a jeho nenasycenost, strategická poloha země jsou jen některými z faktorů, které činí Rumunsko dlouhodobě perspektivním.

Na základě zkušeností obchodně ekonomického úseku a kanceláře agentury CzechTrade v Bukurešti s českými firmami lze vyjmenovat příležitosti pro české firmy v následujících vybraných perspektivních oborech:

Strojírenství (subdodávky pro navazující odvětví)

§                     modernizace těžkých odvětví (hutní výroba, zpracování a těžba surovin)

§                     přesuny výroby (automotive, elektronika, obalový průmysl a průmysl plastů)

§                     privatizace (energetika, dopravní technika, petrochemie)

§                     stavební, lesní technika (manipulátory, nakladače ad.)

§                     potravinářský průmysl (stroje a technologické linky)

Energetika (včetně obnovitelných zdrojů energie)

Mezi priority vládní energetické strategie patří:

§                     energetická bezpečnost/spolehlivé tranzitní trasy s vysokým podílem obnovitelných zdrojů a s odhadovanou investiční potřebou = 35 mld. €

§                     využitelný podíl větrné energie = 17% z obnovitelných zdrojů

Příklady projektů:

§                     např. dostavba 3.,4. bloku v JE Černá voda

§                     modernizace tepláren, projekty větrných elektráren (za účasti ČEZ, a. s.)

§                     privatizace malých vodních elektráren

§                     projekt panevropského plynovodu Nabucco ad.

Stavebnictví (další rozvoj dopravní infrastruktury a řetězců)

§                     Rumunsko má jednu z nejméně rozvinutých silničních sítí infrastruktury v Evropě (300 km dálnic)

§                     pouze 30 % železničních tratí je elektrifikováno

§                     z 11.053 km železnic není žádný úsek, po kterém by se mohlo jet průměrnou rychlostí 120 km/h (cca. 624 km)

§                     dle Operačního sektorového programu pro dopravu (POS) je celková investiční potřeba projektů na obnovu dálnic a železničních koridorů odhadována do roku 2013 (resp. 2020) na cca. 13 mld. € - (aktuální plánované rozšíření dálniční sítě o 1400 km; prioritní úseky: Brašov-Ploiesti / Sibiu-Pitesti / Tg.M.-Iasi ) + plánované zapojení železniční sítě do evropských koridorů

§                     navazující potřeba výstavby logistických center a skladových kapacit

Oblast životního prostředí (čistírny odpadních vod, sanace ekologických zátěží ad.)

§                     povinnost splňovat k určitému datu podmínky dané evropským právem

§                     operační program „Životní prostředí (POSMediu)“ – prioritní osa 1 Rozvoj a modernizace VH a odpadových systémů / zdrojem financování SF a Kohezní fond EU /rozpočet POSM činí 2,77 mld. € + 489,9 mld. € příspěvek z RO fondů (15%)

IT&C služby (Rumunsko - evropský softwarový tygr)

§                     ročně 5000 absolventů se specializací IT

§                     ve 29 městech 59 univerzit a 174 privátních zařízení

§                     3.500 softwarových firem lokalizováno v těchto univerzitních městech

§                     přítomnost softwarových gigantů: IBM, ORACLE, MICROSOFT

§                     legislativa: harmonizace s EU (copyright, elektronický podpis ad.)

§                     2007-2013 – ve fondech EU je vyčleněno 168 mil. € např. na:

§                     na vybavení MSP pro vysokorychlostní připojení k internetu

§                     na rozvoj služeb on-line (v rámci E-governmentu)

§                     na základní informatizaci škol, veřejných institucí ad.

Zemědělství a potravinářský průmysl

§                     nedostatečná výkonnost domácí produkce a chybějící logistika směrem ke zpracovatelům a prvovýrobcům potravin

§                     potenciál zemědělství a potravinářského průmyslu až pro 80 mil. obyvatel (při 21 mil. domácích obyvatel)

§                     do roku 2013 má Rumunsko k dispozici 54 mld. €, mj. také určených na zemědělské projekty

§                     potřeba jsou větší investice, směřující ke scelování půdy a vytváření velkých farem, resp. investice do moderních výrobních technologií

Jak jsou v Rumunsku vnímáni Češi

Rumunský trh má velký a dlouhodobý potenciál pro zahraniční firmy a investory. K úspěšnému vstupu na něj je třeba zmínit několik faktorů. Je nutno si v prvé řadě uvědomit, že vstupem země do EU se jen zintenzivnil zájem evropských i mimoevropských firem a výrazně se zvýšila konkurence.

Dále platí, že proniknutí na tento trh a udržení se na něm je v drtivé většině případů záležitostí dlouhodobou, která kromě času vyžaduje také určitou kapitálovou vybavenost, notnou dávku trpělivosti a pokud možno fyzickou přítomnost v teritoriu.

Poslední podmínka samozřejmě nemusí platit ve všech oborech, ale není-li firma přítomna minimálně prostřednictvím solidního místního zástupce (ať už fyzické osoby nebo obchodního partnera – firmy), její šance na získání slušné pozice na trhu rapidně klesají. To dokládají i slova většiny českých podnikatelů se zkušenostmi ze zdejšího teritoria, že „bez znalosti místních poměrů a jazyka sice lze v této zemi žít, ale nikoliv úspěšně podnikat“.

Chce-li česká firma založit v Rumunsku pobočku nebo dceřinou společnost, formální kroky jsou poměrně snadné. Konkrétní účetně /poradenskou firmu je schopen doporučit jak OEÚ ZÚ, tak kancelář Czechtradu v Bukurešti.

Před ekonomickým poklesem soutěžily vozy Škoda o druhé až třetí místo prodejnosti osobních automobilů. Tradičně dobrý zvuk mají v Rumunsku české strojírenské výrobky. České firmy umí nabídnout kvalitní know-how např. v oblasti energetiky, životního prostředí, poradenství.

Ve vztahu k českým firmám a výrobkům nepanují v Rumunsku žádné předsudky a společná minulost ani současnost Rumunska a ČR není výrazně zatížena žádnými negativy. Rumunské firmy si uvědomují, že nabídky českých firem jsou v porovnání např. s firmami ze západní Evropy cenově velmi konkurence schopné za udržení vysokého standardu kvality.

Několik postřehů o business kultuře (obecně a ve vztahu k ČR)

                     značný důraz na prezentaci na veřejnosti – důležitost image (např. kvalitní vůz nebo značkový oblek či značkové módní doplňky)

                     hrdost na příslušnost k rumunskému národu

                     přecitlivělost na některé otázky – např. národnostní nebo etnické menšiny, Rumunsko jako součást Balkánu (v případě nutnosti doporučujeme hovořit o JV Evropě), náboženská témata, Čaušesku a jeho doba – obecně je lépe tato témata nezmiňovat

                     při sjednávání schůzky se vyplatí (jak ve styku se státními úřady, tak se soukromými firmami) písemná žádost o návštěvu a potvrzení (je-li to možné, rovněž písemné). Písemné pozvání je pak vhodné doplnit osobním telefonickým potvrzením.

                     telefonování při probíhající schůzce je častým jevem!!! (není projevem nezájmu)

                     ve vztahu k českým firmám a výrobkům nepanují v Rumunsku žádné předsudky

                     společná minulost ani současnost Rumunska a ČR není výrazně zatížena nějakými negativy

                     rumunské firmy si uvědomují, že nabídky českých firem jsou v porovnání např. s firmami ze západní Evropy cenově velmi konkurence schopné, za udržení vysokého standardu kvality.

Materiál připravilo pro magazín Exportér Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Související