Slunce jako mlýnek na peníze? Ano i ne

Skupina ČEZ v těchto dnech spouští v Hrušovanech na jižní Moravě druhou ze svých fotovoltaických elektráren. Současně také v intencích předchozích slibů investuje do výzkumu nových technologií, které mají výrobu elektřiny ze slunce zefektivnit a učinit ekonomicky smysluplnější.

Když jsem psal před rokem na tento blog poměrně nevinný článek o probouzející se vlně zájmu o fotovoltaické instalace (http://blog.ihned.cz/c3-28130700-YCEZ00_d-energie-ze-slunce-draha-ale-perspektivni), dalo se už tušit, že za dveřmi je skutečný boom. To, co se odehrálo v letošním roce ovšem zřejmě předčilo všechna očekávání.

Jen pro představu: společnost ČEZ Distribuce ke konci roku 2008 evidovala 3000 žádostí o připojení nových výroben. Jejich celkový výkon by měl činit více než 6 GW (6 milionů kW). Devět desetin těchto elektráren má využívat obnovitelné zdroje energie. Přestože z tohoto obrovského kvanta projektů bude nade vší pochybnost realizován jen pouhý zlomek, i tak jde o obrovské číslo.

Jiný pohled nabízí data Energetického regulačního úřadu: k 1. listopadu 2009 fungovalo v celé ČR 3 136 provozoven na výrobu elektřiny ze slunce s celkovým instalovaným výkonem 133,5 MW. Do konce roku se přitom předpokládá nárůst až na 250 MW, což je čtvrtina jednoho temelínského bloku.

Pod paprsky zářícího

Nutno přiznat, že stavbě fotovoltaických elektráren se daří nejen kvůli vysokým garantovaným výkupním cenám. Zdaleka je neprovází často destruktivní a nedostatečnými fakty podložená hysterie jako v případě větrných elektráren či bioplynových stanic. Zatímco větrná elektrárna se v českých podmínkách se všemi povolovacími procedurami rodí 5 – 7 let, fotovoltaika může stát klidně i za rok, dva od prvního hnutí mysli investora.

Novou fotovoltaickou elektrárnu má tak i ČEZ. V Hrušovanech nad Jevišovkou, kousek od rakouských hranic. Jde o oblast v rámci České republiky slunci nejzaslíbenější, kde se průměrný roční úhrn globálního záření přehoupává přes hranici 4 tisíc MJ/m². Elektrárna o instalovaném výkonu více než 3,7 MW by podle našich odhadů měla ročně vyrobit 3,7 milionu kilowatthodin (jen pro srovnání - nedaleká jaderná elektrárna Dukovany vyrobí stejné množství elektřiny za dvě hodiny.... ) a stát se tak zdrojem elektřiny pro více než tisícovku domácností na jihu Moravy. Více v tiskové zprávě na http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/2672.html

Ještě do konce letošního roku chceme zprovoznit několik dalších fotovoltaických elektráren. A opět v oblastech, kde to s ohledem na dostatek slunečního záření dává smysl – na jižní Moravě a v jižních Čechách.

Nízká účinnost je problém…

Pouhou výstavbou fotovoltaik o poměrně slušných instalovaných výkonech pro nás ale celé angažmá v oblasti využití energie slunce nekončí. Naopak, teprve začíná. Ano – rozšiřujeme portfolio našich obnovitelných zdrojů také o fotovoltaické elektrárny, přestože jsme si vědomi, že účinnost těchto zařízení nesnese v současnosti srovnání ani s ostatními obnovitelnými zdroji (natož pak s elektrárnami klasickými). Ano – i my si vezmeme něco málo z garantovaných výkupních cen, které jsou pro producenty elektřiny ze slunce stanoveny. Tím říkáme ono pověstné A).

Také ale nahlas a souběžně deklarujeme naše B). Nestrkáme hlavu do písku, na rozdíl od většiny podnikavců nevidíme za celou spektakulární módní vlnou jen příslib rychlého návratu vložených prostředků. To, že se někomu sluneční elektrárna zaplatí za 6 – 8 let je sice skvělé, ale přeci jen trochu nefér. A to nejen vůči ostatním obnovitelným zdrojů, které nemají tak štědře nastavené podmínky. Především je to špatná vizitka jednoho ze zdrojů zelené energie před koncovými spotřebiteli, které ve světle výkupní ceny 12,79 Kč/kWh samozřejmě pramálo zajímají závazky České republiky vůči Evropské unii ve věci rozšiřování podílu výroby z obnovitelných zdrojů.

…který řešíme světovou premiérou!

Hloubáním a moralizováním samozřejmě mnoho nápravy nepřineseme, určovat regulované ceny nám už vůbec nepřísluší, takže na to musíme jít ještě jinak. V rámci vyhlášení iniciativy Futur/E/motion jsme začali prakticky přispívat k řešení – podporou vědy a výzkumu v oblasti fotovoltaiky.

Jak zvýšit účinnost zařízení tak, aby byla alespoň trochu konkurenceschopná. Dnes například stále platí, že náklady instalaci 1 MW instalovaného výkonu ve fotovoltaice činí 100 milionů korun (ve větru cca 40 – 45 milionů) a účinnost sluneční výroby je přitom ve srovnání s větrem zhruba poloviční. (viz tabulka průměrných výrobních nákladů na výrobu elektřiny v jednotlivých typech zdrojů) Tristní je ale především objem produkce fotovoltaik. Při dnes už poměrně značné instalované kapacitě je bohužel až směšně zanedbatelný. Ještě více je tento rozdíl markantní v porovnání s výrobou z vody, biomasy, atd.

Tab.: Průměrné výrobní náklady elektřiny

typ elektrárny	náklady na výrobu 1 MWh [euro]
elektrárna na zemní plyn	35-45
tepelná elektrárna na černé uhlí	40-50
tepelná elektrárna na hnědé uhlí	40-50
jaderná elektrárna	45-55
vodní elektrárna	50-100
větrná elektrárna na moři u pobřeží	60-80
větrná elektrárna na souši	80-90
elektrárna na bioplyn	60-80
solární zařízení (multikrystalické)	300-500

zdroj: Ústav pro užitou ekologii v Darmstadtu

Takovou výzvu přijímáme! Nedávno jsme ve spolupráci se společností ELMARCO zahájili testování fotovoltaických panelů na bázi nanovláken. O těch se u nás sice hodně mluví, ale k realizacím je ve většině případů zatím hodně daleko. Nikde na světě nebyla dosud nanovlákna použita pro speciální typ solárních panelů, které právě zkoušíme v areálu temelínské elektrárny. Unikátní technologie nejvyspělejších DSSC (dye-sensitized solar cell) panelů je založena na využití anorganických nanovlákenných materiálů, vyrobených technologií NanospiderTM, pro kterou drží společnost ELMARCO celosvětový patent. Proto, abychom ověřili reálnou funkčnost, volíme kombinaci křemíkových i nanovlákenných solárních panelů - vedle sebe zde stojí fotovoltaické panely klasické (na obrázku mají zbarvení do černa) a nanopanely (v hnědém odstínu). Panely byly nainstalovány směrem do všech čtyř světových stran, tj. nejen na jih, jak je obvyklé u klasických křemíkových panelů. Jak říká koordinátor výzkumu a vývoje ČEZ, a. s., Aleš Laciok, umožní nám to porovnat chování obou druhů při různých světelných a teplotních podmínkách.