Volal mně včera ředitel Sdružení drůbežářských podniků František Mates. Ve zkratce říkal toto: 

1) Není zrovna nadšený článkem o drůbežím mase, který jsem napsala pro poslední vydání Víkendu Hospodářských novin 

2) Vadí mu, že popisuji, jak zpracovatelé drůbežího přidávají do svých výrobků zbytečnou chemii a nastavují maso levnými náhražkami a vodou. Ostatní prý to dělají taky. Tak proč píšu o drůbežářích?

Přemýšlím, jaké telefonáty mívají třeba ve sportovní rubrice. Přístroj vyzvání, na displeji svítí jméno Tomáše Řepky „Proč píšete, že se na hřišti peru? To byste měli vidět rumunskou ligu! Nebo ragbisty.“ 

To, že jsou veškeré informace v článku pravdivé, pan Mates mezi řečí uznal. „Ale výrobci vepřové šunky většinu těch látek přidávají taky,“ vrátil se vzápětí k leitmotivu své argumentace. 

Kolega Pavel Klusák tuhle konverzaci zařadil do kategorie „Ne že by to nebyla pravda, ale jste pěkný svině, že jste to propíchli.“ Nejspíš ví, o čem mluví. Určitě mu občas nějaký muzikant vynadá, proč krucinál píše o tom, že texty na jeho novém albu jsou snůška klišé. Když takových přece je, že. 

Text, kvůli kterému volal, najdete zde http://jidlo.ihned.cz/c1-40613210-pravda-o-kuratech-na-ceskych-pultech-proc-misto-masa-kupujeme-vodu