Nositel Nobelovy ceny míru prezident Barack Obama a prezident Dmitrij Anatoljevič Medveděv si Prahu vybrali pro svůj záměr demontovat rezavějící jaderný šrot. Velká prohlášení o bezpečném světě bez jaderných zbraní samozřejmě nemůže nikdo brát vážně. Ani Rusko ani USA se svých zbraní rozhodně nevzdají. A i kdyby obě země snížily svůj jaderný arzenál na tisíc hlavic na každé straně, stále zůstanou největšími jadernými mocnostmi na světě. Jsou tři důvody, proč tyto země přemýšlejí o snížení svých zásob jaderných zbraní (JZ).
 
1/ Je velmi nákladné udržovat JZ v použitelném, tedy bojeschopném stavu. Zvláště termonukleární JZ potřebují čas od času "doplnit" a to stojí peníze a dodatečnou infrastrukturu, která se musí spolu se zbraněmi udržovat.
 
2/ Úspěšný příklad proměny zahálejících jaderných bomb na elektřinu máme z nedávné minulosti. Američané skrz program "Megatons to Megawatts" úspěšně dokázali spalovat ruský vojenský uran, po patřičném naředění, ve svých jaderných elektrárnách. Tímto se od pádu železné opony snížily zásoby JZ ve světě několikanásobně. Pochopitelně Američané též spalovali i svůj vojenský uran a takové snížení množství JZ jako v devadesátých letech se už nikdy opakovat nebude. Dodatečná nabídka vojenského uranu měla tehdy negativní vliv na ceny uranu na světových trzích.
 
3/ USA v minulých letech provedly pokusy jak použít vojenské plutonium ve svých jaderných elektrárnách. Tím se otvírá možnost jak "přetavit" další JZ na elektřinu, nejenom ty uranové ale i plutoniové. Sice jediná země, která má dnes tuto technologii (tzv. MOX jaderného paliva) opravdu vyvinutou v průmyslovém měřítku, je Francie. Ale bylo to právě palivo vyrobené z amerických zásob plutonia ve francouzských továrnách na MOX, které Američané úspěšně vyzkoušeli. A postavit závod na MOX palivo jistě je v silách jak Ruska tak USA.
 
A co to znamená pro nás v Česku? Jediné: postavme u nás jaderné reaktory, které mohou používat MOX palivo, plutonia bude na trhu v několika příštích letech nadbytek.

Ale abych nebyl jen negativní: co rozhodně zasluhuje pochvalu, je mediální šikovnost, s jakou se tato ekonomická nutnost prezentuje světu jako bohulibý záměr. Že by Nobelova cena šla letos do Ruska? Jen nevím, jestli za ekonomii nebo za mír; nechám se překvapit.