Pavol Krúpa: Ukrajina sílí - a začne zase lákat investory

Arca Capital, slovensko-česká investiční skupina podnikatele Pavola Krúpy, vykazuje za rok 2009 zatím neauditovaný zisk čtyři miliony eur. Nic moc na společnost, která sice nemá ambici konkurovat PPF nebo Pentě, ale měla přece jenom našlápnuto k velkým projektům.

"Zatáhli jsme kvůli krizi ruční brzdu," přiznával majoritní vlastník společnosti Pavol Krúpa, když na začátku ekonomické recese začal prodávat řadu akvizic. "Teď se ale ukázalo, že opatrnost byla na místě, a my můžeme pokračovat dál," tvrdí podnikatel, jenž kromě byznysu v Česku a na Slovensku věnuje stále větší pozornost Ukrajině.

Zatímco "mediálně" podle něho ekomomická krize již pominula, v praxi se hospodářství bude vzpamatovávat ještě nejméně rok nebo dva. "Pořád jsme obezřetní," říká byznysmen, jehož společnost dříve proslavily hlavně dvě transakce.

Právě Arca odkoupila podíl akcií ve firmě Moravia Energo od expremiéra Stanislava Grosse, jenž k nim přišel za nevyjasněných okolností. A byla to také Arca, která získala potravinářskou společnost Marila, již ovládal dnes před vězením prchající podnikatel Tomáš Pitr.

HN: Jak prospěly pověsti Arcy transakce s Grossem, respektive s Pitrem? Podpořily vaši image nebojácných investorů, nebo jí spíše uškodily coby kontroverzní operace?

Před oběma dealy jsme si udělali analýzu a pak jsme ve vedení hlasovali o tom, jaké je riziko a jak to ovlivní naši tvář. A vyšlo nám, že transakce Arce neuškodí. Teď můžeme zhodnotit, že jsme přitom získali spíš pověst, že Arca takříkajíc "má koule". Že zvládneme i náročné projekty.

HN: Grossův podíl v Moravia Energo jste pak prodali včas jejímu majoritnímu vlastníkovi Tomáši Chrenkovi ještě předtím, než mu podnik zkrachoval. Kromě Marily jste se poté zbavili i elektronického obchodu Kasa.cz a dalších aktivit. Jak se vůbec změnila vaše strategie kvůli ekonomické recesi?

Měli jsme především štěstí, že jsme v krizi prodávali ještě za předkrizové ceny.

HN: Jak si to můžeme ověřit, když ceny nezveřejňujete?

Dříve jsme je zveřejňovali, ale nedělá to ani naše konkurence...

Každopádně jsme prodejem získali zdroje, které nám umožňují snížit zadluženost u bank. Jednou z podstatných změn naší strategie nyní je, že při akvizicích už nechceme spoléhat na tak vysoký podíl bankovních úvěrů. Jsme stále opatrní, těžko říci, jak se recese bude ještě vyvíjet. Za druhé, díky zdrojům jsme připraveni na další investice.

Vyzkoušíme, jak bude Rusům a Číňanům chutnat šaratice

HN: Na které investice, pokud jde o Česko?

Chováme se teď vyloženě oportunisticky, vyčkáváme příležitosti. Zatím máme rozjednané dva potravinářské projekty. Rozvíjíme projekty, které už máme. Z Marily nám zůstala ještě společnost Ondrášovka, výrobce stejnojmenné minerálky. Investujeme do jejího marketingu, hlavně ve spojení s fotbalem.

HN: Vaším původním záměrem bylo spojit Ondrášovku s podobnými podniky v zahraničí a pak je prodat jako "balík". Daří se to?

Záměr jsme otočili. Z Ondrášovky budujeme značku, kterou chceme vyvážet. Odpovídá to i záměrům dvou potenciálních strategických zájemců o Ondrášovku.

HN: Takže už je prodej firmy jistý?

Není, podpora Ondrášovky odpovídá i našim záměrům. S prodejem nespěcháme. Druhou změnou ve strategii je návrat k původnímu cyklu tří až pěti let - od vstupu do firmy přes její zhodnocení k následnému prodeji strategickému zájemci. Nejprve ekonomický boom a pak zase recese tenhle cyklus zkrátily, teď se k němu zase přikláníme. A další změnou je i to, že už nevyžadujeme při akvizicích jednoznačně majoritní podíl, ale někdy nám stačí získat i kontrolní balík akcií.

HN: Ondrášovku tak prodáte ze rok, za dva?

Zřejmě. Ještě předtím z ní vyčleníme do samostatné firmy výrobu minerálky Šaratice.

HN: Ta je známá hlavně tím, že člověku, eufemisticky řečeno, umí řádně protáhnout útroby. Co s ní dál zamýšlíte?

Posilujeme její image jako zdravotní vody, stejně jako ondrášovky. A máme už smlouvy na export šaratice do Ruska a do Číny.

HN: Prodali jste i část firmy Natura, předního výrobce škrobů. Co vám v Česku nyní zůstává?

Zbylou část Natury, vyrábějící potravinové přípravky, asi začleníme do našeho fondu kvalifikovaného investora Arca Capital CEE. Za dobu svého trvání měl fond zhodnocení 6,2 procenta. Uvažujeme také o tom, že v případě výrobce zdravotnických biotechnologií Bio-Skin získáme podíl přímo v jeho mateřské firmě Gel-Med.

HN: Které projekty držíte na Slovensku?

Trvá náš zájem o potravinářské Baliarne Poprad. Vedle menších realitních projektů v Bratislavě plánujeme v příměstské Železné Studničce jednak výstavbu rekreačního střediska, jednak sanatoria. Máme tam šest a půl hektaru.

Zatímco v Česku je byznys s obnovitelnými zdroji už obsazený, na Slovensku rozjíždíme dva projekty solárních elektráren a jeden na zateplování. Vlastníme také společnost Geodézie Bratislava - k té chceme získat i podniky v Žilině a Košicích.

HN: Nejvíce času ale v posledních letech trávíte na Ukrajině. Jak se Arce daří byznys v této zemi, v níž mnozí podnikatelé spatřují "obrovský potenciál do budoucna", která se však zároveň donedávna zmítala v politickém chaosu a nepůsobila důvěryhodně?

Ekonomická krize na Ukrajinu dopadla jistě také, ale mnohem větší problémy způsobil chaos, kdy mezi sebou zápolili prezident Juščenko, premiérka Tymošenková a silný kandidát na prezidentský úřad Janukovyč. To zemi poškodilo nejvíc.

Ukrajina potřebuje vládu silné ruky, prospěje to hlavně byznysu

HN: Jak se prezidentské vítězství Viktora Janukovyče odrazilo na ekonomice země?

Měřit je to obtížné. Ukrajina například vykázala propad HDP během krize asi o 15 procent. Ale taková čísla jsou skoro k ničemu, když víte, že polovinu HDP tvoří šedá ekonomika. Každopádně je jasné, že po volbách chaos skončil. Nemyslím to nějak zle - ale Ukrajina prostě potřebuje v nadsázce "diktátora", který ukáže pevnou ruku. Janukovyč se ukazuje, pokud jde o ekonomiku, jako velice schopný prezident. Obsadil samozřejmě všechny důležité posty svými lidmi, protože jinak by vypadal jako slaboch. Ale kladl přitom důraz na to, aby byli schopní - a dává hlas i některým svým oponentům. Hlásí se ke spolupráci s Ruskem, i s Evropskou unií. Ukrajina takového silného šéfa potřebuje.

HN: Rozvíjeli jste na Ukrajině developerské projekty - mají však tamní lidé dost peněz?

Mezi lidmi peníze jsou. Ale chybí tam profesionální přístup k tomu, jak by je mohli nejlépe zhodnotit. Právě tomu se chceme věnovat. Aby si lidé mohli uložit peníze do nemovitostí nebo do produktů kapitálového trhu. Tohle umíme a vidíme tady obrovskou šanci.

HN: Založíte na Ukrajině fond nebo privátní banku?

Do budoucna počítáme jak s investičním fondem, tak třeba i s privátní bankou. Umíme přitom zprostředkovat investice na Ukrajině i cizincům. A zase naopak. Bohatším Ukrajincům můžeme pomoci zprostředkovat výhodné uložení aktiv v Česku, na Slovensku, v zemích Evropské unie.

HN: V zemích jako Ukrajina je zvlášť nezbytné mít kontakty na státní správu, politiky. Daří se vám to?

Už v dřívější době jsme spolupracovali s významnými lidmi v regionech, což je tam nezbytné. Naším spolupracovníkem se stal Ivan Salij, bývalý kyjevský primátor. Ten má například kontakty na Vladimira Jacuba, ministra regionálního rozvoje a stavebnictví.

HN: Jaké konkrétní plány na Ukrajině máte? Spolu se společností Južspecstroj jste například ovládli firmu Charkovmetrostroj.

Sama Arca má v Charkovmetrostroji 38 procent. Teď jde o zakázky, a to nejen pro charkovské metro. Díky spojení s tamní firmou bychom chtěli proniknout i do Ruska, do Moskvy.

HN: Trávíte na Ukrajině v posledních pěti letech většinu času. Je to tak, že se i jádrem Arcy postupně stane byznys na Ukrajině?

Může se to časem stát. Ukrajina pod silným vedením může překvapit. Za dva roky se může stát třeba velkým lákadlem pro zahraniční investory. My na to chceme být také připraveni. Ale v žádném případě nebudeme zanedbávat Česko nebo Slovensko. Sám o sobě říkám, že jsem doma v Praze, Bratislavě i Kyjevě.

Recese alespoň mediálně končí, ale každý měl trochu strach

HN: Vraťme se k vašemu byznysu v Česku. Neprodali jste některé akvizice předčasně pod hrozbou ekonomické krize, která už je prý za námi?

Chovali jsme se racionálně. Jsem přesvědčen, že každý podnikatel měl po zprávách z USA a potížích bank "stažený zadek".

HN: Je už recese za námi?

Mediálně určitě, a to je velmi dobrá zpráva. Když otevřu noviny, už tam na mě slovo krize nekřičí. Nešíří se tak nákaza "špatné investorské nálady", což je psychologicky velmi důležité. Když bude lékař někomu tvrdit, že je nemocný, tak nakonec onemocní i zdravý čověk. Ale pokud jde o samotnou ekonomiku, bude myslím trvat ještě rok a půl nebo dvaroky, než se zotaví. A žádná překvapení přitom nejsou vyloučená.

Profil

Pavol Krúpa 38

Absolvent Ekonomické univerzity v Bratislavě. V 90. letech skupoval akcie firem, figuroval i ve firmě All Finance Services. Z ní v roce 2003 vznikla Arca, v níž má podíl 83 procent.

FOTO: HN - ZUZANA ŠMAJLEROVÁ