Špičkové české a japonské vědce budou brzy spojovat společné výzkumné projekty, týkající se například nanotechnologií, biomedicíny nebo energetiky.

Ministryni školství Miroslavě Kopicové se totiž pár dní před odchodem z úřadu podařilo uzavřít unikátní dohodu s Japonskem o vědeckotechnologické spolupráci.

O tento mezivládní kontrakt Československo usilovalo už od roku 1978, kdy jednání vedl tehdejší ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek. Česká republika je zatím jedinou novou členskou zemí EU, jejíž vláda s Japonskem takovou prestižní spolupráci navázala.

"S Japonskem máme několik oblastí společného zájmu, je to například materiálový výzkum, nanotechnologie, energetika, biomedicína nebo udržitelný rozvoj. Pokud budeme mít takovou mezivládní dohodu, jsme schopni naformátovat nějaký zajímavý společný program," řekla včera HN Kopicová.

Výsledek byl nejistý

Sama ministryně při cestě do Japonska příliš nedoufala, že se jí podaří tamního ministra školství Tatsuo Kawabatu k dohodě "zlomit".

Japonci, kteří ve výzkumu patří ke světové špičce, si totiž své mezinárodní partnery velmi pečlivě vybírají. A zprvu to vypadalo, že Japonci nebudou chtít s Českem žádnou vědeckou smlouvu uzavírat ani nyní. Co nakonec Kawabatu přesvědčilo?

"Řekla jsem mu, že jdeme intenzivně cestou ke znalostní společnosti, že jsme zahájili reformu vysokých škol a dokončujeme reformy nižších stupňů, že u nás před dvěma lety vznikla Technologická agentura," popisuje průběh jednání Kopicová. "Chvíli jsme se bavili a pak pan ministr řekl, že souhlasí. Nemohla jsem tomu věřit," uvedla Kopicová.

Kolika vědců, jakých konkrétních výzkumných projektů a jakého objemu peněz se bude vzájemná spolupráce nakonec týkat, to budou ještě na obou stranách vyjednávat ministerští úředníci. "Forma vyjednávání teď musí být velmi chytrá a já na to samozřejmě pošlu ty nejlepší odborníky," řekla ministryně.

Podle Josefa Šedlbauera z Technické univerzity Liberec, který se zabývá nanotechnologiemi, uzavřená dohoda může být pro české vědce dobrou příležitostí. "Zájem o spolupráci bychom určitě měli. Lákala by nás hlavně možnost posílat naše studenty do Japonska na stáže," řekl Šedlbauer.

Chystá se smlouva s Indií

Popsaná japonsko-česká dohoda o vědecké spolupráci není jediná tohoto druhu, kterou se Česku v poslední době podařilo uzavřít.

Na konci dubna vláda získala smlouvu s USA o zapojení do obranného výzkumu. Kontrakt českým vědcům umožňuje žádat o granty u americké vlády za stejných podmínek, jaké mají američtí výzkumníci. Takovou smlouvu má s USA kromě Česka už jen deset zemí světa. Čeští badatelé dostanou příležitost se zapojit například do vývoje amerických vojenských robotů nebo systémů chránících počítače NASA.

Od února také v Praze při americké ambasádě funguje vědecká kancelář Úřadu pro námořní výzkum. Jeho pracovníci mají za úkol "lovit" zajímavé české a středoevropské vědce a nabízet jim spolupráci.

Ministerstvo školství se nyní snaží vyjednat také smlouvu o vědeckotechnologické spolupráci s Indií. "Indie je nový tygr, hlavně v oblasti informačních technologií. Snažíme se o smlouvu, která nám v této oblasti otevře prostor," uvedla ministryně Kopicová.