Strach o kariéru a o odměny vedl analytiky přední ratingové agentury Moody's k tomu, aby firmám a investičním produktům dávali lepší hodnocení, než by odpovídalo realitě. Tak vypovídali v noci na středu před vládním výborem vyšetřujícím příčiny finanční krize bývalý viceprezident Moody's Mark Froeba a Eric Kolchinsky, který na praktiky společnosti před necelým rokem upozornil.

Svědectví odhalila jedno ze systémových selhání vedoucích k propuknutí hluboké finanční krize v roce 2008. K manipulování s ratingy Moody's přikročila, aby "nenaštvala investiční bankéře", a nepřišla tak o nové zakázky.

"Starost o bonitu byla zastíněna snahou o co největší podíl na trhu," uvedl Kolchinsky a dodal: "Žádná výslovná směrnice, která by snižovala standardy pro přidělování ratingů, sice neexistovala, každý neuzavřený obchod však musel být vysvětlen a obhájen. Kladení důrazu na na tržní podíl nevyhnutelně vedlo k neschopnosti říct při uzavírání obchodu 'ne'. A přitom bylo obecně známo, že když jedna agentura řekne ne, může bankéř snadno se stejným obchodem uspět u jiné."

Bývalý výkonný ředitel Moody's Gary Witt vyslovil před výborem domněnku, že v době před vypuknutím krize jeho firma neměla dostatek zdrojů, což jí znemožnilo důkladně ověřit, zda udělené ratingy jsou správné. Moody's je přitom jednou ze dvou dominantních ratingových firem, která má na globálním trhu čtyřicetiprocentní podíl.

Pro šéfy Moody's vyzněla příznivě jen slova magnáta Warrena Buffetta. Toho výbor předvolal, neboť v Moody's držel třináctiprocentní podíl. Buffet vypověděl, že v Moody's dělali stejné chyby jako všichni ostatní v zemi a nazval tehdejší situaci "dědečkem všech bublin". Prasknutí této bubliny podle Buffeta stálo investory 22 bilionů dolarů.