Dovedu si představit, že uvedený záměr by bylo možné zrealizovat, musely by ale být splněny určité podmínky tak, aby nedocházelo k porušení zákona. Předně je potřeba si uvědomit, že zatímco pracovní poměr se řídí zákoníkem práce, smlouva o zprostředkování by se řídila obchodním zákoníkem. V právním vztahu založeným smlouvou o zprostředkování by pak osoba zprostředkovatele vystupovala jako samostatně podnikající subjekt, k čemuž by bylo zapotřebí podnikatelského oprávnění této osoby. Aby mohl zaměstnanec pro stejnou společnost vykonávat další činnost jako podnikatel, musela by být splněna podmínka, že obsah sjednané práce vykonávané v pracovním poměru by musel být zcela odlišný od činnosti zprostředkovatele. Výkon zprostředkovatelské činnosti by žádným způsobem nesměl zasahovat a nijak souviset či se překrývat s činností vykonávanou v rámci pracovního poměru. Pokud by tomu tak nebylo, docházelo by v podstatě k obcházení zákoníků práce, konkrétně např. jeho ustanovení o přesčasech, apod. Náplň činnosti dle smlouvy o zprostředkování by tak neměla simulovat či doplňovat činnost, která by měla být nebo již, byť jen částečně, je vykonávána v rámci pracovního poměru. Celkově lze shrnout, že uvedené dva právní vztahy by na sobě musely být zcela nezávislé, zprostředkovatelská činnost by neměla zasahovat do pracovního poměru (ať už výkonem zprostředkovatelské činnosti v pracovní době) a podmínky smlouvy o zprostředkování by neměly poukazovat na to, že se v podstatě jedná o zastřenou závislou práci, neboť tu lze dle ustanovení § 3 zákoníku práce vykonávat pouze v pracovním poměru.