"Festival s rozpočtem 135 milionů je i letos zajištěn, krize se nás nedotkla, žádný z našich partnerů nás neopustil, jistotou je prodloužení smlouvy s generálním partnerem Skupinou Čez na dalších pět let," hlásal prezident MFF v Karlových Varech Jiří Bartoška před začátkem letošní přehlídky.

Letošní 45. ročník začne teprve za několik hodin slavnostním zahajovacím ceremoniálem. Autorka těchto řádků se do malebného lázeňského města, jehož tepnou se na devět dní stane promenáda Pupp-Thermal zalidněná baťůžkaři s oranžovými šňůrkami ozdobenými akreditacemi Festival Pass na krku, chystá teprve za pár desítek minut.

A už nyní si uvědomuje, že stabilní obchodní parteři nejsou jedinou jistotou, která karlovarský filmový festival provází.

Ba naopak. MFF Karlovy Vary, to je přímo přehlídka životních jistot. Alespoň pro zúčastněné novináře. Jisté je to jako fakt, že Jiří Bartoška se na obou tiskových konferencích předcházejícím festivalu každoročně v jednom luxusním pražském hotelu na Malé straně bude halit do obláčku cigaretového kouře a Eva Zaoralová upozorní v programu na filmy francouzské a italské provenience. Jisté je, že vám v průběhu posledního týdne před festivalem začne do redakce chodit jedna pozvánka za druhou, abyste zjistili, že jsou na stejných místech a ve stejné dny, jako tomu bylo všechny předchozí roky (od zahajovací party v Puppu přes pondělní představování připravovaných filmů na terase hotelu Thermal, přes tiskovku Dnů kritiků Variety až po závěrečnou party Asociace producentů v Audiovizi). Jisté je, že v pátek ráno před začátkem festivalu poskytne Eva Zaoralová rozhovor kolegyni Jolce Krásné pro ranní blok České televize.

A jisté taky je, že na místě ze všech těch festivalových akcí a večírků vzhledem k pracovnímu vytížení zvládnete sotva desetinu. Zkuste tři dny po sobě naspat čtyři hodiny a ráno zčerstva sedět na novinářské projekci v 8:30, protože už v deset (krátce před pražskou hlavní poradou vedení) žhaví drát váš editor a chce vidět "jestli je ten film teda na otvírák a kde k němu sežene fotky". Budete pobíhat mezi Malým a Velkým sálem a press centrem hotelu Thermal a každé ráno na snídani zašrtávat horečně filmy, které další den "nutně potřebujete vidět". A tu a tam seběhnete dolů na promenádu, před oranžový "čezácký" stan, kde se šlape na kole pro dobrou věc, abyste si zakoupili oplatku, jediné jídlo dnešního odpoledne.

A do toho vám volají kamarádi, kolegové a tu a tam i někdo z vedení, zda byste mu nesehnali lístky pod pultem, protože na pokladnách už nejsou.

Cestou budete mezi davy nadšených filmových fanoušků bivakujících před pokladnami potkávat stále zesinalejší, opotřebovanější a zmačkanější kolegy z konkurenčních plátků (z nichž někteří rozkládají síly nejen mezi svůj domovský list, ale též mezi oblíbený Festivalový deník). A najednou se přistihnete při toužebném přání, že už by to vážně všechno zase mohlo skončit.

Přesto se do Karlových Varů všichni každoročně strašně těšíme. I když je sezóna nejistá, stejně jako fakt, zda a kdy přesně vám Jude Law poskytne rozhovor. Festivalový kolotoč teprve začíná. A je jisté, že si ho i letos všichni užijeme. Ať tam jedeme na dva víkendové dny, anebo na celý týden.