Zase je pondělí a zase přicházejí zprávy o rekordním počtu mrtvých na silnicích. Zdá se už být jasné, že se nejedná o izolovanou událost, ale o trend. Po českých silnicích jezdí spousta lidí, kteří nejsou mentálně způsobilí řídit automobil. A ti, kdo jsou „jen“ bezohlední, se přestali bát. Nadešel čas na změnu. Na změnu radikálnější než navrhované zpřísnění bodového systému.
Při hledání lepšího uspořádání , než jeto současné, je především zapotřebí zbavit se fobie z justičních omylů a racionálně hledat nejméně špatný bod mezi dvěma extrémy.
První extrémní stanovisko znamená dát si za cíl, že nikdy nikdo nezemře při autonehodě. Tomu se lze přiblížit tak, že při sebemenším podezření z porušení pravidel bude následovat doživotní zákaz řízení automobilu. Nebo jít ještě dál. V rámci preventivních opatření zakázat automobily.
Druhé extrémní stanovisko znamená dát si za cíl, že nikomu nesmí být neprávem odebrán řidičský průkaz. Toho lze spolehlivě dosáhnout jediným způsobem – nic netrestat odebráním řidičského průkazu.
V reálném životě, kde není nic ideální, jde o hledání kompromisu. Jde o hledání bodu, kdy nějací lidé zemřou při autonehodách (ale nebude jich příliš mnoho) a některým lidem budou nespravedlivě odebrány řidičáky (ale nebude jich příliš mnoho). Jednou z rolí zákonodárce je najít takový optimální bod. Což není problém právně technický, ale mravní. Kolik zbytečně ztracených životů vyrovná jeden nespravedlivě odebraný řidičák? Nebo naopak. Kolik neprávem odebraných řidičáků vydá za jeden zachráněný život?
Je zjevné, že v současné době jsme v bodě, kdy je příliš mnoho smrtí a příliš málo odebraných řidičáků. Je tedy čas pro posun. I za cenu toho, že se tím zvětší prostor pro potenciální policejní zvůli a korupci. Možná by stačilo snížit celkový počet bodů, který má řidič na začátku k dispozici. Možná je na místě jiné opatření (v New Yorku jeden čas policisté zabavovali automobily). Rozhodně tím správným řešením nejsou finanční postihy – pro piráty v Porsche Cayenne nebude žádná částka tak vysoká, aby je to opravdu bolelo. V každém případě potřebují české silnice méně svobody a více diktatury.
To je ostatně v souladu s normálním lidským vnímáním. Kdybych si měl vybrat mezi rizikem, že mi bude zabaven řidičák a rizikem, že nějaký pirát silnic zabije mého blízkého, vybral bych si to první. Víte o někom, kdo by volil jinak?
P.S. Nepokoušejme se z dilematu vylhat návrhy, že má začít lépe fungovat policie. Tak tomu bude, až se podaří nahradit současné policisty klony z hvězdných válek. Do té doby se budeme muset smířit s tím, že policisté jsou stejně neschopní a úplatní jako my ostatní. Totéž platí o technologiích. Je otázkou času, kdy každých pár metrů bude u silnice kamera napojená na systém se schopností automatického rozpoznávání SPZ a detekce porušování dopravních předpisů. Ale aby se takové doby aspoň někteří dožili, bude třeba přijmout jiné řešení.
Jako první se omlouvám za nepřesnost /nesprávnost. Děsivá čísla o nehodách se skutečně týkají prázdnin. V prvním pololetí se na silnicích umíralo méně než ve stejném období předcházejícího roku. Trvám nicméně na tom základním - legislativa je nesprávně vychýlena ve prospěch ochrany řidičů před omylem či svévolí. V důsledku toho umírá na silnicích příliš mnoho lidí.
Nikdo ať si nedělá iluze, že presumpce neviny a chytrá pravidla mohou zcela vyloučit justiční omyl. Vždycky a ve všech režimech se občas stane, že je potrestán nevinný člověk. To je něco, s čím musíme žít.
Doporučuji ke čtení i komentáře pod blogem. Nemám na mysli jen toho mladého muže, který hájí svoje právo „testovat meze vozu“ na běžné silnici. Ty reakce dobře ukazují obvyklý optický klam, který hraje roli třeba při diskuzi o poplatcích ve zdravotnictví. Nespravedlivou nebo zbytečnou pokutu si dokáže snadno představit každý. Komu se to ještě nestalo? Málokdo si ale připustí, že mu nějaký docela hodný člověk, který není při dodržování předpisů úzkostlivý a nemá zrovna svůj den, může třeba zabít dítě.
