Za účelem zvýšení transparentnosti přikročila EU po vzoru USA k zátěžovým testům. Testy mají prokázat, zda jsou evropské banky dostatečně kapitálově vybavené, aby byly případně schopny čelit silnému zhoršení ekonomické situace. Testováno bude v EU 91 bank, jež v souhrnu reprezentují přibližně 65 procent evropského trhu. Výsledky mají být zveřejněny tento pátek. 

Zda zátěžové testy přinesou vyšší transparentnost finančního sektoru EU, je ovšem nejasné.  Základní problém opět spočívá v mechanismu řízení evropských ekonomických záležitostí. Pokud bude kapitálová přiměřenost bank vyhodnocena jako nedostatečná, budou nuceny získat další zdroje na posílení své solventnosti. Zatímco v případě amerických bank byly k dispozici prostředky o hodnotě více než půl bilionu dolarů v rámci programu TARP (Troubled Assets Relief Program), v případě EU není doposud známo, jak by se nedostatečný kapitál bank řešil. Zvláště v případě zadluženého Španělska si lze těžko představit státní záchranu domácích bank.

Další neznámou je nastavení zátěžových kritérií. Zátěžová kritéria mají ovšem kruciální vliv na výsledky testů, a tudíž (ne)posílení stability evropského bankovního trhu. Existují tři hlavní možnosti, jak výsledky budou vypadat. První možností je, že dopadnou velmi špatně, mnoho bank jimi neprojde a objeví se zásadní nedostatek kapitálu. V tomto případě by zátěžové testy stabilitu finančního sektoru ovlivnily velmi negativně a přinesly by signál trhům, že banky nejsou v pořádku. Druhou možností je, že výsledky budou naopak velmi dobré a takřka žádná banka nebude potřebovat další kapitál. Tato situace je rovněž nežádoucí, protože je zřejmé, že určité problémy existují a trhy by mohly nabýt dojmu, že EU skutečný stav skrývá. Třetí možností je, že stresové testy vysloví potřebu nezanedbatelné rekapitalizace některých bank (řekněme 15-20 procent), přičemž současně potvrdí dobrý souhrnný stav bankovního sektoru. Jedině tato situace přinese stabilitu finančním trhům, ovšem za předpokladu jasných mechanismů pomoci neúspěšným bankám a zveřejnění detailního stavu jednotlivých bank.

Pomocí nastavení zátěžových kritérií lze s výsledky snadno manipulovat. Dle mého názoru je možné předem vyloučit, že by kritéria byla nastavena příliš tvrdě. Evropská unie si je vědoma, že důvěra na finančních trzích je stále velmi křehká a označení bankovního sektoru za nezdravý by v duchu sebenaplňujícího se proroctví přineslo katastrofu. Vzhledem k nejasným možnostem rekapitalizace bank na evropské úrovni mám obavu, že nedojde k žádoucí třetí variantě. Objevují se spekulace, že například řecký dluhopis je oceňován procentní srážkou z nominální hodnoty okolo 16 procent a méně. Zátěžové testy nemají brát v úvahu scénáře pravděpodobné, nýbrž extrémní (ale současně realistické). Případný bankrot by přinesl i třetinové snížení hodnoty dluhopisu. 

Zvolená kritéria budou pravděpodobně snadněji splnitelná než by žádalo optimum. Nastíněné verze jsou samozřejmě pouze rámcové. Odhadoval bych výsledky někde mezi druhou a třetí alternativou. Pokud se budou blížit více druhé, je pravděpodobné, že EU touto svou aktivitou zesílí dosavadní dojem o vlastní neschopnosti operativně řešit finanční a ekonomickou krizi. Přesvědčivé řízení evropských ekonomických problému je přitom pro klid na finančních trzích velmi důležité. Je možné, že výsledky určitou zvýšenou transparenci na trhy přinesou. Zde by ovšem bylo nutné publikovat detaily kritérií i jejich evaluaci u konkrétních bank. Pokud by páteční zveřejnění stres testů přineslo stabilitu na bankovní trh, jednalo by se o příjemné překvapení.

 

Tomáš Búry

Autor je členem Evropského program AMO

Související