Mnoho otázek kolem jaderých elektráren se točí kolem ceny generované elektřiny. Obecně jsou dnes jaderné elektrárny v porovnání s tepelnými ekonomicky velmi výhodné, pokud jsou provozovány správně. Najdou se ale i ojedinělé příklady, kdy se jedná o ekonomickou sebevraždu: například neskutečně nízká cena zemního plynu v Severní Americe, nebo uhelné elekrárny bez odsíření v Číně přímo u dolů.

 

Specifikem jaderek je oproti tepelným elektrárnám velmi malá závislost na ceně paliva. Cena elektřiny dodané z jaderné elektrárny je závislá přibližně ze 2/3 na pořizovací ceně elektrárny a jejím využítí, z 1/6 na ceně použitého jaderného paliva a ze zbylé 1/6 na ostatních provozních nákladech. Pokud tedy bude pořizovací cena elektrárny 2x dražší, bude vyrobená elektřína o 2/3 dražší. Pokud bude palivo 2x dražší, stoupne pak cena elektřiny jen o desetinu. Žádná věda, zde je jasný tlak na co nejnižší cenu kWe instalovaného výkonu při nákupu elektrárny, či na zvyšování výkonu.

 

Jelikož většina nákladů je „utopena" v době pořízení elektrárny, je třeba využívat elektrárnu co nejvíce. Nejlépe by bylo, kdyby běžela pořád. To však nelze - občas je nutné provést údržbu a měnit palivo. Šikovní to zvládnou rychle, méně šikovní prodělají. Pokud bude třeba elektrárna využita na 90% (např. německý Isar-2, průměrná hodnota), bude elektřina o čtvrtinu levnější, než když bude využita na 66% (např. 200km od Isaru vzdálený český Temelín-1, též průměrná hodnota). Proto je faktor využití elektrárny tak důležitý parametr. Využití nezávisí jen na typu reaktoru, ale také, a to zejména, na způsobu, jak je reaktor provozován. Stejný reaktor lze provozovat bídně i výtečně, příkladů je mnoho.

 

Jelikož jsem byl „českým jaderným davem" několikrát nařčen, že propaguji německé jaderné elektrárny (které mimochodem opravdu považuji za výtečné), vezmu si dnes příklad americký.

 

Elektrárenská společnost z New Jersey PSEG Power provozuje 3 jaderné elektrárny: Hope Creek vlastní stoprocentně a z části Salem a Peach Bottom. Posledí dvě vlastní dohromady s největší americkou jadernou elektrárenskou společností, Exelonem. Exelon byl ze způsobu, jak PSEG provozuje elektrárny, mírně řečeno rozpačitý; mezi výsledky PSEG a Exelonu byl rozdíl opravdu propastný: například elektrárna Hope Creek dosáhla v roce 2004 faktoru využití 66%, v té době Exelon už běžně se svými reaktory operoval nad devadesátiprocetní hranicí, například Byron-2 v tomto roce dosáhla 97%.

 

Manažerům došla trpělivost a když pokus Exelonu odkoupit PSEG selhal, přistoupilo se na dohodu: Exelon poslal do PSEG svůj tým inženýrů, který totálně změnil způsob, jakým byly jaderky PSEG provozovány. PSEG za to zaplatil milióny, změna trvala několik měsíců, ale vyplatilo se: v roce 2009 byl faktor využití Hope Creek přes 95% a zároveň se výkon elektrárny zvedl o více než 10%. Promítnuto do cen = úspora nákladů 1/3.

 

A aby vše bylo jako v americkém filmu, letos PSEG získala EEI Edisonovu cenu. Inu Amerika.