Pokud se váš spor vyřeší před podáním žaloby, potom je možné po zaměstnavateli (coby dlužníkovi) požadovat v souladu s ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku pohledávku včetně jejího příslušenství, kterým se dle cit. ustanovení občanského zákoníku rozumí:
- úroky (tj. smluvní úroky – ty v předmětném případě nebudou přicházet v úvahu),
- úroky z prodlení (ty naopak relevantní budou a jejich výše se stanoví v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.),
- poplatek z prodlení (ten v daném případě nepřichází v úvahu) a
- náklady spojené s uplatněním pohledávky (které budou relevantní a kterými mohou být samozřejmě i poplatky za úkony advokáta, ovšem pouze v rozsahu jednak prokazatelně vynaloženém a jednak za předpokladu, že byly vynaloženy účelně a v přiměřeném rozsahu. Za přiměřené bude možné tyto náklady s největší pravděpodobností považovat pouze ve výši nepřesahující hodnotu tzv. „úkonů právní služby“ stanovenou dle advokátního tarifu, tzn. vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění).
Pokud by se váš spor nevyřešil před podáním žaloby a bylo by nutné přistoupit k podání žaloby, potom je možné po zaměstnavateli (coby dlužníkovi a žalovaném) požadovat v případě úspěchu ve věci jednak pohledávku včetně jejího příslušenství (viz výše), a dále i veškeré tzv. „náklady řízení“, kterými se dle ust. § 137 občanského soudního řádu rozumí zejména:
- hotové výdaje účastníků a jejich zástupců,
- soudní poplatek,
- ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců,
- náklady důkazů,
- náhrada za daň z přidané hodnoty,
- odměna za zastupování (stanovená v případě advokáta dle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., v platném znění).
Není tedy možné jednoznačně odpovědět, zda bude možné po zaměstnavateli vašeho manžela požadovat „…všechny služby právníka…“, protože u vynaložených nákladů musí být prokázána jejich účelnost a přiměřenost.
