Sjednat pracovní poměr na dobu určitou lze mezi týmiž účastníky nejvýše na dobu 2 let od jeho vzniku. Výjimky stanoví § 39 odst. 3 a 4 zákoníku práce. Zakázáno je též opakované uzavírání tohoto pracovního poměru mezi týmiž účastníky (jde o tzv. řetězení) a tak i při opakovaném uzavírání nesmí doba těchto pracovních poměrů přesáhnout 2 roky. Přerušení by nastalo uplynutím alespoň 6měsíční doby. Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky pro výjimky, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou (§ 39 odst. 5, zákoníku práce). Návrh na určení, zda byly splněny podmínky pro výjimky (§ 39 odst. 3 a 4 zákoníku práce), může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. Vaše domluva s mistrem se dle mého názoru dá chápat jako oznámení, že trváte na tom, aby vás zaměstnavatel zaměstnával dál. Vaše oznámení sice nebylo učiněno písemně, ale vzhledem k tomu, že jste měl zaměstnavatelem schválenou dovolenou a to i po době, ve které měl pracovní poměr skončit, dle našeho názoru z toho vyplývá, že bylo se zaměstnavatelem dohodnuto pokračování pracovního poměru. V případě soudního sporu byste své tvrzení měl prokázat právě písemným schválením čerpáním dovolené. Doporučil bych vám neprodleně oznámit zaměstnavateli, že trváte na tom, aby vás i nadále zaměstnával.