Pro posouzení zadaného dotazu je podstatnou skutečnost, jakou pracovní pozici ve společnosti vykonává na základě pracovní smlouvy v pracovním poměru společník, který hodlá zároveň vykonávat (placenou) funkci jednatele. Pokud vykonává např. funkci generálního ředitele, jednalo by se o nedovolený souběh výkonu funkce generálního ředitele a jednatele. Podle již poměrně ustálené judikatury Nejvyššího soudu by v takovém případě pracovní smlouva na výkon funkce generálního ředitele byla neplatná a práci pro společnost by platně tato osoba vykonávala pouze jako jednatel, s plným rozsahem odpovědnosti jednatele a odměnou za výkon funkce jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Pro souběh pracovního poměru s výkonem funkce jednatele v jedné osobě je tak možný pouze výkon pracovních pozic, jejichž pracovní náplň není shodná či obdobná s činnostmi jednatele, tj. např. ostraha, vrátný, řemeslné činnosti apod.
Pro výkon funkce jednatele musí být uzavřena smlouva o výkonu funkce podle obchodního zákoníku (nejde tedy o pracovněprávní vztah), jinak obchodní zákoník obecně stanoví, že se tyto vztahy řídí přiměřeně ustanoveními o smlouvě mandátní. Smlouva o výkonu funkce jednatele stanoví zároveň odměnu za výkon funkce jednatele. Smlouva o výkonu funkce musí být písemná a musí být schválena valnou hromadou společnosti nebo písemně všemi společníky.
Pro účely daní, sociálního a zdravotního pojištění je tento výkon funkce řazen naroveň pracovnímu poměru, tj. z odměny jednatele musí společnost provádět odvody záloh stejně jako ze mzdy zaměstnance (tj. pro uvedené účely je postavena naroveň příjmům ze závislé činnosti).
