Učili vás ve škole, že poslední výstřely druhé světové války padly v Milíně u Příbrami? I kdeže. Lhali vám. Druhá světová válka neskončila! Zatím poslední dějství její bylo lze pozorovat na Karlově mostě v Praze v posledních týdnech. Pleniví okupanté na cestě ze staroměstského břehu použili už tolikrát osvědčenou taktiku a na cestu k dovybrání hradních pokladnic představili před sebe živé štíty. Ozbrojení voliči zbystřili a svěsili ruce s ostře nabitými lístky. Naopak začali provolávat "Sláva!!!". Po mostě proti nim nešla raubířská chátra, nýbrž chlapecky čistá líc Petra Nečase, nesoucího nadto na ramenou synka svého Bohuslava Svobodu, a po jejich boku stkvěl se pak Jiří Dienstbier mladší. "Ale to jsou přece naši kamarádi!!!" volali Pražané a začali shánět červený koberec.
Za mostem však kamarádské tváře vrabecky rozprchly se s rukama nad hlavou a lid pražský stál opět tváří v tvář starým známým zaťatcům, k čemukoli hotovým. Již již chtěl lid obnovit svou byvší statečnost a poznovu zdvíhal ruce k hrdinství. Vtom ale nad Hradem pražským pukla nebesa a z nich mocný hlas k okupantům takto volal: "Vítejte!!!"
Hrdinní Pražané, Boha svého poslušni, ustoupili, vytvořivše uličku vítěznou pro dobyvatele.
Nebo ne?
